ALARMUJÍCÍ DOPAD MEDIKAMENTŮ

03.08.2015 23:11

Prakticky neexistuje zdravotní problém, jenž by nebyl uvedený jako možný ,,vedlejší účinek“ na příbalových letácích různých preparátů.  Krevní změny, riziko srdečního infarktu, alergie a astma jsou možná následná onemocnění například při užívání pilulek proti bolestem hlavy. Při dlouhodobější aplikaci se mohou připojit další poruchy, například žaludku nebo ledvin. U některých léčiv jejich vedlejší účinky způsobují to, proti čemu jsou vlastně indikované, například vysoký krevní tlak na jeho snížení, totéž platí u srdečního infarktu. Podle oficiálních statistik v sousedním Německu ročně umírá 8.000 a v USA 106 000 pacientů na vedlejší účinky léků. U dalších 2,5 milionu vznikají částečná poškození či trvalé újmy. Na základě těchto údajů se odborníci domnívají, že i v Německu poškozují, nebo dokonce zabíjejí nejrůznější léky více osob, konkrétně asi 25 000. V tom případě by vedlejší účinky léků měly na svědomí mnohem více obětí, než například dopravní nehody.

POZORUHODNÝ OBJEV 

Hlavní příčinou jsou přídavné látky, například titanoxid, oxid železa a magnesiumstearát, ale také kukuřičný škrob a mléčný cukr, které se do medikamentů přidávají pouze kvůli snadnějšímu technickému zpracování. Internista a přírodovědec dr. Arno Heinen ze Simmerathu u Cách v jedné praktické studii dospěl k tomu, že tyto substance negativně ovlivňují organismus. ,,Pokud má pacient problémy se střevní flórou nebo se žaludkem, vyvolávají tyto látky poruchy metabolismu. Bohužel jsou dnes potíže tohoto typu značně rozšířené kvůli toxinům v životním prostředí, chybné výživě a stresu. Mozek pak dostává falešné informace o stavu metabolismu. Imunitní systém, střeva a mozek se ,,poruše“ snaží zabránit produkcí hormonů či jiných přenašečů a dojde k chybné regulaci,“ zdůrazňuje dr. Heinen. Stávající poruchy se tím zhoršují, vždy ve skupině buněk, jejichž látková výměna nebyla již zcela v rovnováze. Tyto chybné reakce se dají označit jako vedlejší účinky léků. Stejný efekt ale nastává i tehdy, když se zvolí špatná dávka. To platí i pro rostlinná léčiva. Jak uvádí dr. Heinen: ,,Podle stavu metabolismu může stejné množství preparátu u jednoho člověka působit povzbudivě, u jiného tlumivě, nebo dokonce zablokovat procesy v buňce.“ Podle jeho mínění tento jev vysvětluje i fakt, že u některých pacientů léky vůbec neúčinkují.

INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP     

Předmětem výzkumu dr. Heinena byla skutečnost, že se u některých pacientů objevily vedlejší účinky, když jim byly v rámci úsporných opatření ve zdravotnictví předepsány místo drahých léků ty levnější. Ačkoliv obsahovaly stejné množství účinných substancí a lišily se pouze jednou pomocnou nebo přídavnou látkou, mnozí tento náhradní preparát nesnášeli. Dr. Heinen následně zjistil u pacientů jiné krevní hodnoty, ale objevil i zásadnější změny: množství histaminu-látky, vyskytující se při zánětu, bylo vyšší, aniž by organismus pacientů vytvářel současně typické protilátky, obvyklé například při alergiích. Navíc u nich objevil zřetelně zvýšené nebo extrémně snížené množství serotoninu, což je jeden ze stěžejních neurostransmitterů-mediátorů, přenašečů nervových vzruchů. Jednalo se o tak neobvyklé reakce na léky, že to vzbudilo pozornost odborníků.

SLABÁ MÍSTA

V rámci studie, jíž se zúčastnilo 200 pacientů, kteří trpěli nesnášenlivostí na rozdílné léky, vyšetřil jejich krev. Hodnotil například počet různých krevních tělísek, obsah stopových prvků a další ukazatele. Zjistil zřetelné posuny u množství minerálů, enzymů, hormonů, stopových prvků, a podobně.                                                                                                                          Nové poznatky mají velký význam pro praxi každého lékaře i léčitele. Ukazují, že na základě biochemických souvislostí je bezpodmínečně nutné sestavit pro pacienty individuální terapii. V mnoha ordinacích stále obvyklé předepisování léků jako na běžícím pásu může zdraví spíše ohrožovat, místo aby ho utužovalo. Druh a množství léku musí být stanoveno podle potřeb jednotlivce. Důležitou součástí každé terapie jsou cílené dietní programy a dostatek pohybu, uvádí ve své studii dr. Heinen. Tím se nejen okysličuje organismus, ale podporuje to pozitivně i působení léků. V případě nevhodně vybraných léků se účinky nejdříve projeví na žaludku a slinivce břišní, protože tyto orgány má většina lidí již poškozené, objasňuje dr. Heinen. Je nutné si uvědomit, že obojí - pomocné látky i vlastní léčivé substance - působí v buňce. Buď na katabolickou, nebo anabolickou látkovou výměnu. Zvláštní na pomocných a přídavných látkách je to, že je přijímají jen buňky určitého orgánu nebo tkáně. Rozdílné léčivé substance jsou tedy klíčem pro určité buňky. Všechny látky pak mají buď povzbuzující, nebo tlumící efekt na přeměnu látek a energií. Jejich úlohou je přivést vše opět do rovnováhy, pokračuje dr. Heinen.           U pacientů se zdravými střevy se vedlejší účinky léků neprojeví tak výrazně, uvádí dr. Heinen na základě zkušeností z praxe. Celkově vzato, vedlejší účinky léků poukazují na mylné domněnky alopatické medicíny. Upozorňují na základní chyby v našem způsobu života a myšlení, kvůli kterému jsme ztratili  ,,míru“. Znamená to tedy, že někdy méně je více.

MUDr. Petr Sedláček

Zpět