Černý kašel vrací úder

11.10.2016 16:37

MUDr. Ludmila Eleková

 MUDr. Ludmila Eleková

       V posledních týdnech se v médiích hojně probírá „epidemie“ černého kašle (pertuse). Je ho prý stejně jako v 60.letech.

       Výskyt nemoci po 50 letech plošného očkování, který je srovnatelný s výskytem při jeho zahájení, není moc dobrou vizitkou očkování. Podle hesla „Když to nefunguje, dejme toho víc“ bylo před 4 lety zavedeno přeočkování 10-letých dětí a očkování je nabízeno i dospělým.

       Podívejme se na možné příčiny návratu černého kašle.

       Podle údajů SZÚ byl jeho výskyt během posledních 10 let tento:

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
283 381 165 131 599 815 624 283 659 1000

       Všimněte si, že v roce 2009 bylo hlášeno více než 800 případů, ale média zdaleka tak nestrašila, jako straší nyní. Zajímavý je také pokles v roce 2010–2011, což mohlo být vlivem čerstvě zavedeného přeočkování 10-letých. Jak je vidět, moc dlouho to nevydrželo.

       Že by cca 200 případů navíc na 10 milionů obyvatel znamenalo takový rozdíl? Ještě větší vzestup nastal mezi roky 2008 a 2009, přesto si nevzpomínám na takovou mediální masáž. Co mohlo způsobit rozdíl v přístupu médií? Že by pokles proočkovanosti, stále menší ochota rodičů očkovat své malé děti? Ovšem, ve srovnání s rokem 2009 proočkovanost fakticky stoupla díky novému proočkování 10-letých. Ochrana očkováním se tedy podle oficiálních názorů těmto dětem prodloužila na dalších 10 let, což bohatě vyváží pokles proočkovanosti u malých dětí.

 

Proč se tedy černý kašel vrací?

       Je evidentní, že důvodem je očkování, jen zdánlivě paradoxně.

       U černého kašle je vidět, že i v období, kdy se proti němu plošně očkovalo, byl jeho výskyt kolísavý. Nemoc má svůj vlastní přirozený cyklus a její výskyt kolísá bez ohledu na stálou proočkovanost. Prudký vzestup v posledních několika letech ale bude mít jinou příčinu.

       Proti černému kašli se plošně očkuje zhruba od 50. let 20. století. Celé ty roky se očkovaly jen děti, poslední dávku každý z nás dostal v 5 letech. Přesto po celé ty roky byl výskyt v podstatě stabilní, s malými vlnkami přirozených výkyvů. Proč se to změnilo?

       Možným důvodem je přechod na nebuněčnou vakcínu, kterou se od roku 2007 očkují všechny děti, před tímto rokem jen děti, jejichž rodiče zaplatili hexavakcínu. Celobuněčná vakcína měla více akutních nežádoucích reakcí, ale zdá se, že byla účinnější. Vyplývá to z analýzy epidemií podle věkových skupin, starší děti měly lepší ochranu než mladší.[1]

       Bordetella pertussis po osídlení dýchacích cest produkuje látky, které brání imunitnímu systému ji rozpoznat a bojovat proti ní. Teprve po cca 2 týdnech se začnou tvořit protilátky proti těmto látkám a dojde k efektivní eliminaci bakterie. Přirozená imunita tedy obsahuje protilátky proti těmto toxinům. Při druhém kontaktu s pertusí jedinec, který ji již prodělal, bakterii okamžitě rozpozná a rychle ji zlikviduje. Proto u něj nemoc nepropukne a ani není infekční, nebo jen velmi krátkou dobu.[2]

       Nebuněčná vakcín neobsahuje antigen tohoto toxinu, proto se po očkování proti němu nevytvoří protilátky. Po očkování se také nevytvářejí slizniční protilátky — IgA. Při nákaze očkovaného černým kašlem to z hlediska šíření infekce probíhá jako při primoinfekci neočkovaného. Pacient je kolonizován Bordetellou, která se v něm množí a může ji šířit do okolí. Sám může a nemusí mít příznaky.

       Mírnější forma nemoci s netypickými příznaky u očkovaných je sice příjemnější pro ně samotné, ale rizikovější pro okolí, protože se stávají bacilonosiči. Jejich nemoc často není správně rozpoznána a schová se pod různé diagnózy, například astma. Bylo již prokázáno, že očkovaní mohou roznášet černý kašel a také ho roznášejí.[3] Sama znám takový případ, kdy očkované dítě nakazilo mladšího neočkovaného sourozence.

       Nedávná studie, provedená FDA na mláďatech paviánů,[4] ukázala, že mláďata, očkovaná nebuněčnou vakcínou, v porovnání s mláďaty, očkovanými celobuněčnou vakcínou, se infekce zbavovala déle a také byl prokázán přenos černého kašle z očkovaných na neočkované jedince. Dr. Erik Hewlett z University of Virginia, který se nepodílel na studii, ale spolupracoval s jedním z autorů, uvedl pro Washington Post:[5]

„Mysleli jsme si, že lidé šíří nemoc, pouze když mají kašel a další příznaky.“

       Možná jste slyšeli o kokonové strategii, tj. očkování osob, blízkých tomu, koho chceme chránit, ale nelze ho očkovat. Tato strategie je koneckonců základem kolektivní imunity a hlavním argumentem pro povinné očkování: aby omezením cirkulace patogenu v populaci očkováním její převážné většiny byli chráněni jedinci, kteří z nějakých důvodů očkováni být nemohou. Jak uvedená studie dokazuje, předpoklad, že očkované osoby nešíří nemoc, je nesprávný.

       Studie ukázala, že paviáni, očkovaní celobuněčnou vakcínou, se dokázali původce černého kašle zbavit za cca poloviční dobu než jedinci, očkovaní nebuněčnou vakcínou. Šlo o 18 resp. 35 dní. Jak to vypadá, očkování vás sice ochrání proti manifestní infekci, ale současně z vás udělá bezpříznakového bacilonosiče.

 

Proč jsou nemocné hlavně očkované děti?

       Je zvláštní, že v apelech na posílení očkování se neobjeví vysvětlení, proč mají černý kašel hlavně děti, v naprosté většině relativně nedávno očkované, avšak ne starší lidé, kteří byli očkováni kdysi dávno a protilátky dávno nemají. I když očkování není 100% účinné, přece jen právě děti by měly být nejvíc chráněné. Přesto je pertuse hlavně pediatrický problém.

       Vysvětlení přináší výše uvedená studie, která zjistila, že se liší imunitní odpověď na celobuněčnou a nebuněčnou vakcínu. Ukázala, že imunitní reakce po očkování se liší od reakce na přirozenou nákazu. Také zjistili, že se liší i imunitní reakce na buněčnou a nebuněčnou vakcínu. Autoři uvádějí:

„Očkování celobuněčnou vakcínou a předchozí infekce vedly k rychlejší eliminaci nákazy ve srovnání s jedinci, kteří byli očkováni nebuněčnou vakcínou nebo šlo o primoinfekci.”

       Rozdíly byly zjištěny především v reakci buněčné imunity. Zvířata, která již prodělala pertusi nebo byla očkovaná celobuněčnou vakcínou, měla podobnou imunitní reakci, která se ale lišila od reakce zvířat očkovaných nebuněčnou vakcínou. Autoři pozorovali, že nebuněčná vakcína indukovala imunitní reakci, která nebyla totožná s reakcí indukovanou přirozenou nákazou a která selhala v prevenci kolonizace a přenosu nákazy, což poskytuje pravděpodobné vysvětlení opětného objevení se černého kašle.

       Studie prokázala ochrannou funkci i nebuněčné vakcíny, očkovaní paviáni měli mírnější průběh. To je argument pro časné očkování malých kojenců, pro které pertuse může být nebezpečná. Nehodlám to popírat. Jenže právě u těchto malých dětí je jakékoli očkování nebezpečné. Ohrožuje jejich nervový systém a imunitu jako celek oslabuje. Očkování malého kojence je vždy něco za něco. Ano, můžete mít štěstí a vaše dítě bude chráněno proti černému kašli, ale na druhou stranu nemáte vůbec kontrolu nad tím, co dalšího vakcína v jeho těle natropí. Je prokázaná neurotoxicita hliníku ve vakcínách pro malé děti (viz např. ASIA syndrom) a historické zkušenosti ukazují, že omezení nebo zrušení očkování proti pertusi u kojenců vedlo k výraznému snížení CELKOVÉ kojenecké úmrtnosti. Děti sice nebyly chráněny proti pertusi a některé ji dostaly, ale celkově jich zemřelo méně, než když byly všechny očkovány.[6]

       Dalším možným vysvětlením je celkově horší stav imunity dnešních dětí. V očkovacím kalendáři došlo ke dvěma skokovým změnám. Od války až do 70let se očkovalo stále stejně. První větší změny přišly se zavedením očkování proti běžným dětským nemocem (spalničkám, zarděnkám a příušnicím), což se ale na výskytu černého kašle neprojevilo.

       Proti černému kašli se od zahájení plošného očkování očkovalo stále stejně: DTP kombinací s celobuněčnou vakcínou proti černému kašli. V roce 2001 přišla první větší změna, k DTP se přidala složka proti bakterii Haemophilus influenzae typu b a současně se začala aplikovat vakcína proti hepatitidě typu B. Z trojkombinace se stala pětikombinace, navíc s virovou vakcínou. Injekčně aplikované viry potlačují imunitu, to je dobře prozkoumáno.[7] Je možné, že jejich současná aplikace s jinými vakcínami vede ke změnám v imunitě, které se projeví jako vyšší náchylnost k různým infekcím. Koneckonců to vidíme kolem sebe, u mnoha dětí s prvním očkováním přišel nekonečný kolotoč nemocí.

       Při klinických zkouškách vakcín se zjišťují jen protilátky, nikoliv reálná ochrana proti infekci. Hladina protilátek nevypovídá nic o ochraně proti reálné infekci.

       Další možností může být mutace bakterie. Kmen ve vakcíně nemusí odpovídat kmenu, který poletuje v ovzduší. To se již opakovaně stalo.

       Návrat černého kašle je názorným příkladem nefunkčnosti očkování. Po 50 letech, vynaložených miliardách korun a neznámém počtu dětí vážně poškozených tímto očkováním, jsme na tom stejně jako tehdy. V populaci se evidentně děje něco, co se neočekávalo a co není přesně vysvětleno. Nabídla jsem pár možných vysvětlení.

       Optimistický oficiální odhad účinnosti je kolem 80%,viděla jsem ale studii, která uváděla jen 24%.[1] Tedy nejméně každé páté dítě není chráněno. To je dost vysoký podíl. Ve světle uvedených faktů je poněkud zvláštní neustále opakované tvrzení, že očkování je účinné a nutné. Nejméně každé páté dítě nese pouze rizika vakcíny bez jakéhokoli prospěchu. A nejméně každé páté očkované dítě smí do kolektivních zařízení, přestože je na tom stejně jako dítě neočkované, které tam nesmí. Nikdo se neobtěžuje zjišťovat reálnou imunitu očkovaných dětí. Kromě toho skutečnost, že očkovaní roznášejí nemoci, dokazuje, že omezení přístupu neočkovaných dětí v přístupu do školek a jeslí je skutečně pouhou diskriminací a perzekucí, nikoliv vědecky podloženým opatřením na ochranu veřejného zdraví.

       Celé ty roky zde běhalo nejméně 20% dětí, které mohly klidně dostat pertusi. Máme cca 1,5 miliónů dětí do 15 let. 300.000 z nich nikdy nebylo chráněno proti černému kašli. Plus všichni ti dospělí nad 20 let, kteří dávno ochranu z očkování nemají. Odečtěme seniory, kteří ho ještě prodělali a jsou skutečně imunní. Zbývá více než polovina obyvatel České republiky, nejméně 5–6 miliónů vnímavých lidí. Je tisíc případů pertuse hodně nebo málo?

       A i kdybychom usoudili, že to je hodně, je řešením další a další očkování vakcínami, které prokázaly vysokou míru selhání? Existuje jedna trefná definice bláznovství: dělat stále to samé a očekávat odlišné výsledky. Albert Einstein kdysi řekl:

„Problém nelze vyřešit stejným způsobem myšlení, který nás do problému dostal.“

 

Jak léčit černý kašel

       Především je třeba rozptýlit strach. Pertuse není vždy smrtelná. Kdyby byla, dokonce i pro děti, mnoho z nás by tu nebylo, neboť naši rodiče by se nedožili dospělosti. Smrtnost u kojenců se udává kolem 0,5%.

       Pro jinak zdravého, dobře živeného jedince je to spíš nepříjemnost. Riziko stoupá se zhoršujícím se stavem výživy (zejména nedostatek vitamínů A, C a D a bílkovin), s extrémním věkem, ať již příliš nízkým nebo vysokým.

       Problém je, že v době, kdy se poprvé pojme podezření, že údajné běžné nachlazení je ve skutečnosti černý kašel, antibiotika již nemají šanci ovlivnit průběh nemoci. Doporučují se pouze k urychlené likvidaci bakterie a zkrácení bacilonosičství.

       Konvenční medicína léčí černý kašel jako ostatní bakteriální nemoci: antibiotika, léky na potlačení horečky, léky na tlumení kašle. Antibiotika ale neovlivní průběh nemoci, když se nasadí až v době záchvatů kašle, tedy v době, kdy se dojde k diagnóze. Antibiotika mohou zkrátit dobu nosičství bakterie.

       Historicky se s černým kašlem uměla dobře vypořádat homeopatie. Léčba infekčních nemocí stála za rozkvětem homeopatie v 18. století. Úspěchy byly v porovnání s tehdejší léčbou dobře vidět. Ústup homeopatie ze slávy během 20. století nemá nic společného s její údajnou neúčinností, ale s jinými faktory. Správně vybraný homeopatický lék ovlivní černý kašel okamžitě. Již první noc je lepší, nemocný nemá ty strašné záchvaty a nedusí se. Úplné uzdravení nastává do 2 týdnů.

       Bojíte-li se černého kašle, vyplatí se vám porozhlédnout se v okolí po homeopatovi a domluvit se s ním na akutním ošetření. I kdyby se netrefil s lékem napoprvé a šli byste k němu třeba pět dní po sobě, stále se vám to bohatě vyplatí.

       U kojenců je třeba zajistit i režimová opatření. Znovu zopakuji, že je velmi důležité dítěti nesrážet horečku! Proto se snažte vyhnout nemocnici, kde to zaručeně udělají.

       Dítě musí být vertikalizováno, nesmí ležet na zádech. Je třeba mu polohováním usnadnit vykašlávání. V praxi to znamená, že si rodina rozdělí směny a dospělí s dítětem střídavě spí v křesle, dítě musí být stále nošeno. Je třeba ho odsát a nechat odkašlat před krmením. Krmení vyvolá záchvat kašle, je třeba nechat dítě odkašlat hlen a pak pokračovat. Podrobněji popisuje léčbu kojenců dr. Suzanne Humphries ve své knize[2] a v článku „Liečba bábätiek s čiernym kašľom“.

       Dále je třeba dávat dětem vysoké dávky vitamínu C. Kojenci tolik stovek miligramů denně, kolik je jim měsíců (tj. 2-měsíční dítě 200 mg denně), od roka věku tolik gramů denně, kolik jim je let. Dospělí 10 g denně i více, kolik snesou. Podává se rozděleně během dne, ideálně každé 2 hodiny, rozpuštěné v nápoji. Předávkování se projeví průjmem. Anglicky se tomuto dávkování říká „fill and flush“, tedy naplň a propláchni. Denní dávka, která vyvolá řidší stolici, se sníží o 1-2 gramy. Dává se maximální dávka, která nevyvolá trávicí potíže. Více v knize „Vitamín C a megaskorbická liečba — zabudnutý poklad“.

 

Nejčastěji používané homeopatické léky:

       Preventivně i v epidemii se používalo Pertussinum, lék vyrobený z produktů nemoci. Někteří homeopaté ho používají i jako lék při nemoci.

       Obecný, běžný černý kašel odpovídá obrazu léku Drosera:

 

Drosera

  • zhoršení krátce po půlnoci, po prvním ulehnutí
  • zmodrání při záchvatu kašle
  • krvácení z nosu při záchvatu kašle
  • dávení a zvracení při kašli
  • drží si hrudník, protože kašel tak moc bolí (specifika Drosery)

       Při anamnéze hledáme příznaky, které ukazují na jiný lék než je Drosera, hledáme je také, pokud Drosera nezabere. Následuje stručný popis se zdůrazněním odlišností.

 

Cuprum

       extrémně spastický lék, křeče na všech úrovních.

  • extrémní záchvaty kašle, následuje dušení, modrání — mnohem víc než u Drosery.
  • kašel může končit bezvědomím a křečemi
  • prudký záchvat, následovaný ztuhlostí
  • křeče nebo záškuby
  • apnoické pauzy (výpadky dechu), když se zotavuje + zvracení
  • zlepšení studenými nápoji
  • křeče v končetinách při kašli

       Případy Cuprum vypadají děsivě. Dát Cuprum a počkat 15 minut nebo hned volat RZP (rychlou zdravotní pomoc).

 

Ipecacuanha

       typická je neustálá nevolnost a hojně hlenu, také krvácení

  • záchvaty kašle s dávením, zvracením
  • hrozná nevolnost, pocit na zvracení, neustále, i mezi záchvaty kašle
  • neustávající kašel, kašel s každým dechem
  • dítě při kašli ztuhne s červeným nebo modrým obličejem (jako u Cuprum)
  • zhoršení hlavně v 19 hodin — časně večer, to je neobvyklé
  • horší v teplém pokoji
  • zlepšení na čerstvém vzduchu
  • ztuhlé obličejové svaly během záchvatu
  • krvácení z nosu z kašle (jako u Drosera)
  • stažení laryngu a sípání těsně před kašlem

 

Corralium rubrum

       zatékání hlenu dozadu do krku, pocit chladu v dýchacích cestách

  • těžké záchvaty s dušením a modrým nebo červeným obličejem
  • kašel začíná lapáním po dechu
  • pocit chladu v průduškách: normálně teplý vzduch cítí jako studený (děti obvykle nejsou schopny říct, že je studí v krku, ale když matka otevře okno, zhorší se)
  • krátké záchvaty během dne, horší po celou noc
  • krátké záchvaty, jako dávka výstřelů, pak lapá po dechu
  • následují rychle jeden za druhým
  • velká konstrikce v laryngu během kašle
  • hojný výtok dozadu do nosu
  • zvrací provazce hlenu
  • vyčerpaný a ochablý po záchvatu

       Drosera nemá výtok vzadu do nosu, nemá ten pocit chladu.

 

Coccus cacti

       zhoršení po probuzení, hustý provazcovitý hlen, obtížně se vykašlává

  • záchvaty kašle v 6–7 hodin ráno nebo večer po 23:00
  • zhoršení okamžitě po probuzení ráno
  • zhoršení zahřátím, ulehnutím
  • zlepšuje chladný vzduch, větrání
  • po vykašlání hlenu začne sliznice pálit
  • hojné provazce hlenu, visí z nosu nebo pusy
  • tvrdý, rachotivý kašel s fialovým obličejem dokud nezvrací nebo nevykašle
  • obtížné vykašlávání hlenu

 

Mephitis

       suchý kašel, pískání, vážné případy

  • záchvaty pouze v noci
  • dusivý kašel
  • pískání a obtížný výdech ze spasmu
  • inspirační stridor
  • páchnoucí expektorace
  • zlepšení podepřením polštáři
  • zvrací během kašle
  • regurgitace jídla i hodiny po něm, když leží
  • celkové zlepšení chladem
  • nesnese dotyk — když je nemocný, je podrážděný

 

Viola odorata

       kašel jen ve dne

  • kašel jen ve dne
  • dlouhé záchvaty kašle, s dušností

 

Jaká je rychlost homeopatické léčby?

       Zkušenosti amerického lékaře Dr. Willa Taylora, který má zkušenosti s epidemií pertuse: Některé děti se uzdraví během 2–3 dnů. Občas zakašlou během dalších několika měsíců, když se nachladí. Jiným dětem to trvá cca týden a pár dnů lehký přetrvávající kašel, který je neobtěžuje.

       Když dítě dostane správný lék, hned následující noc je viditelně lepší. Už nedochází k těm záchvatům spasmů průdušek s nudlemi a dušením, objeví se jen neproblematický kašel.

       Když dáte správný lék uprostřed noci, obvykle usne do ½ hodiny, párkrát se probudí.

       Obvyklé dávkování: jedna dávka potence 30 až 200, jako profylaxi 1x týdně během sezóny nebo epidemie.

       Když přetrvává kašel pár týdnů, řiďte se sluchem a celkovým stavem, když se jasně zlepšuje a ustupuje, je lepší čekat.

 

Zdroje

[1]  Maxwell AW, Katz PH, Witt DJ: „Unexpectedly Limited Durability of Immunity Following Acellular Pertussis Vaccination in Pre-Adolescents in a North American Outbreak“, Clin Infect Dis, 2012, 54(12):1730–1735

[2]  Humpries S, Bystrianyk R: „Dissolving Illusions: Disease, Vaccines, and The Forgotten History“, 2013

[3]  Srugo I, Benilevi D, Madeb R, Shapiro S, Shohat T, Somekh E, Rimmar Y, Gershtein V, Gershtein R, Marva E, Lahat N: „Pertussis infection in fully vaccinated children in day-care centers, Israel“, Emerg Infect Dis, 2000; 6(5):526–529

[4]  Warfel JM, Zimmermann Li, Merkel TJ: „Acellular pertussis vaccines protect against disease but fail to prevent infection and transmission in a nonhuman primate model“, Proc Natl Acad Sci USA, 2014, 111(2):787–792

[5]  http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2013/12/10/whooping-cough-pertussis-vaccine.aspx

[6]  Fine PE, Chen RT: „Confounding in studies of adverse reactions to vaccines“, Am J Epidemiol, 1992, 136(2):121–135

[7]  Mims CA: „Interactions of viruses with the immune system“, Clin Exp Immunol, 1986, 66(1):1–16



Viac tu: http://m.slobodavockovani.sk/news/cerny-kasel-vraci-uder/

Zpět