Článek z Nové Regeny

26.03.2014 14:19
Inženýrka Hana Bláhová se věnuje detoxikačnímu poradenství více než deset let, pracuje zejména s metodou MUDr. J. Jonáše. Pokud si zadáte do internetového vyhledávače její jméno, nejčastěji se objeví ve spojitosti se slovem PARAZITI.

Zaměřuje se především na jejich souvztažnost s neurologickými chorobami, jako jsou roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, epilepsie, deprese. S léčením - tedy vlastně s poradenstvím - má skvělé výsledky. Její jméno je již pojmem - jak mezi obyčejnými lidmi, kde má na kontě tisíce úspěšných případů, tak mezi lékaři. Jedni ji blahořečí, druhá skupina ji však bere spíše v duchu nomen omen - "bláhová" Bláhová. A kdo má pravdu? Přece ten, kdo vyléčil...

Paní inženýrko, jako poradkyně v oblasti zdraví pracujete již více než deset let - jaké byly vaše začátky?

Před těmi deseti lety jsem mamince k sedmdesátým narozeninám dala ozdravný pobyt v Boskovicích a jela s ní. V rámci pobytu probíhaly lékařské prohlídky a zařazena byla také ukázka práce mé pozdější kolegyně, která pracuje v Boskovicích s diagnostickým přístrojem Salvia. Maminka se tam šla podívat, já ne. Tehdy už jsem něco věděla o homeopatii a říkala jsem jí - prosím tě, ona to měří na jednom bodě? To je nějaké divné, to se měří na všech prstech rukou a nohou! A jsou k tomu zapotřebí celé pulty, lahvičky až do stropu, nosody... to nemůže fungovat. Měla jsem za sebou čerstvou vstupní prohlídku, věděla jsem, že nemám úplně v pořádku žlučník, ale jinak jsem byla docela zdravá, běhala jsem a připravovala jsem se na závody.

Maminka říkala, že se diagnostika u ní trefila, takže jsem se šla nakonec podívat. Bylo mi řečeno, že mám všechno zdravé kromě žlučníku! Ještě jsem chtěla zjistit, jestli nemám alergii na mléko, protože mi přišlo, že po mléku mi nebývá nejlépe. Kolegyně mě poslala vedle do mlékárny, koupila jsem si to nejmenší mléčko do kávy, kolegyně začala měřit a nastala okamžitá reakce, ručička šla dolů.

Koukala jsem na to a říkala jsem si: panečku, to je věc... a takováhle jednoduchá. Ještě týž měsíc jsem byla na kursu dr. J. Jonáše. Tehdy nás ještě vedli doktor Jonáš a inženýr Jelínek osobně, chodili mezi lavicemi, takže jsem všechno měla z první ruky, a pamatuji si, jak někdo doktora Jonáše volal: "Pane doktore, pomoc, mně to vůbec nejde..." A dr. Jonáš vtipkoval: "Přístroj lépe pracuje, je-li zapnut..." Takhle jsem tedy začínala a ty začátky s dr. Jonášem byly prima.

Říkáte začátky. Později už to nebylo prima?

Kdo ho nezažil tehdy, tak má možná zkreslenou představu, protože on tehdy doslova sršel. Dokázal se postavit a dvě hodiny mluvil spatra. Citoval různé autory, historii, vtipkoval, bylo to naprosto neuvěřitelné. Bolela mě ruka od psaní, měla jsem popsané štosy papírů, nestíhali jsme, pak jsme si to dávali opisovat, protože on jen chrlil. Tam jsem se strašně moc naučila. To byly ještě takové dřevní doby, kdy jsme za ním mohli jít i o přestávce, stáli s ním na chodbě po kursu a konzultovali. Úžasná doba byla také tehdy, když vymýšlel tzv. klíče. Zabýval se hodně čínskou medicínou, nechal přeložit jednu starou čínskou lékařskou knihu. Byly tam souvislosti, které by dnešní moderní medicína naprosto odmítla, ale on jim uvěřil a použil je při sestavování preparátů. A ono to fungovalo.

Co se dělo potom?

Všechno fantasticky šlapalo a my jsme se snažili za každou cenu dostat se na jeho přednášky, i na ty určené pro úzký okruh lidí. Pan doktor chrlil a my měli zavařené propisky. Kapky nás nadchly a sdělovali jsme si, co s námi provádějí. Pak ale onemocněl, a když se vrátil z nemocnice, už to nebyl on. Vrátil se ideově k naprostému počátku, a to byla strava, metabolity, cukr, lepek, makrobiotika, psychika. Lepek považuje za hlavní zdroj nemocí. A to jsem s ním už nemohla souhlasit, protože už jsem za sebou měla několik let vlastní praxe a praktických výsledků. Už jsem věděla, že každá nemoc je tvořena charakteristickým souborem mikrobiálních zátěží a nesouvisí ani s psychikou, ani s metabolity. Mohou nemoc komplikovat, ale jsou podružné, nebo jsou naopak samy důsledkem mikrobiální zátěže. V pohledu na úlohu mikrobiologie a parazitů se zcela rozcházíme. Nicméně prošlapal obrovský kus cesty celostní medicíně, i díky němu tu máme ojedinělé podmínky, které v okolních státech nenajdete. Jeho preparáty fungují, nedovedu si bez nich představit třeba práci s nervovými chorobami. Sama jsem se kdysi vyléčila z borrelie jen pomocí kapiček. Tehdy tu nic jiného nebylo. Informatika jsou základem naší práce a stavějí imunitu na nohy, programují náš imunitní systém lépe a šetrněji než očkování.

Jak se díváte na souvislost psychiky, psychického stavu a povahových rysů s konkrétním problémem, s nemocí?

Já vás zklamu. Zpočátku jsem si myslela to, co všichni ostatní. Jednu dobu jsem úplně propadla všelijakým duchovním seminářům, kursům, četla jsem hory knih na toto téma, od Moodyho k Luise Hay, spousty buddhistických knih. Mám tři stupně Reiki, kursy Tichanovského, Modrou Alfu, holotropní dýchání, tři stupně kraniální terapie, absolvovala jsem nesčetně víkendů, kdy jsem se učila terapii Shia-tsu, absolvovala jsem 5krát Phowu s Olem Nydahlem v rámci buddhistické Diamantové cesty, což obnáší týdenní mnohahodinovou meditaci... Když mi děti odešly z domu, mezi mým 40. a 45. rokem, nebyla jsem téměř jediný víkend doma, stále jsem někde meditovala nebo se vzdělávala. Byla jsem sama schopna pomoci kamarádům na dálku jen silou myšlenky s drobnými bolístkami, a oni pomáhali mně - s bolestmi zubů, hlavy, břicha atd. Takže jsem se přesvědčila, že mysl je fantastická anténa, vysílač i přijímač, a pomocí mysli můžeme mnohé ovlivnit. Přesto tvrdím a stojím si za tím svou praxí, že neplatí "Uzdravím mysl a ona uzdraví tělo", to dokáže opravdu jen několik hodně trénovaných jedinců. U obyčejných lidí, a ti si k nám chodí pro pomoc, je to přesně opačně - jakmile lidem pomůžete s fyzickou bolestí, tak jejich nálada jde prudce nahoru. A lze vysledovat, jak soubor patogenů doslova "nutí" lidi k depresím. Oni si nemohou pomoci. Můžete jim marně říkat: "Hoď to za hlavu, nemysli na to, mysli na něco pozitivního." Lidé na antidepresivech mi říkají: "Zkoušel jsem Reiki, pozitivní afirmace, meditační techniky, bachovky, kapky na deprese od Joalisu... a nepomohlo to, nebo jen na chvíli." Drobní i velcí parazité produkují pochopitelně metabolity a další látky ke své ochraně před hostitelem, a ty jsou pro nás neurotoxické. Jsou i vědci, kteří se tím zabývají detailně a popsali je, často jde o závažné jedy. Jsou jich desítky a výzkum je v plenkách. Něco o tom bude i v mé nové knížce. Když odstraníte parazity, neurotoxiny se postupně vyplaví z těla a člověk i jeho mysl může zase volně dýchat. Někteří z mých klientů, kteří se dokázali zbavit depresí, své příběhy poslali. Takže bohužel vás zase vrátím k parazitům, k tomu, že stojí za většinou chorob, i psychických. Zajímavé je, že například firma Merck uvažovala o Praziquantelu jako o možném zdroji pro vývoj tranquilizéru - léku odstraňujícího chorobnou úzkost a strach. Praziquantel likviduje parazity plochého typu a podle mých zkušeností právě jejich toxiny, mimo jiné, stojí za úzkostmi a depresemi. Jedna lékařka mi dokonce psala, že se po Vermoxu cítí jako po užití nějakého anxiolitika - tedy léku proti úzkosti a strachu. Jediná možnost, jak tyto informace dostat do povědomí širokého okruhu lidí, je pracovat a pracovat. Pomoci co nejvíce lidem, kteří to řeknou dál, a prozradí svému okolí i způsob, jakým se vyléčili. Dobrá informace se šíří ústním podáním. Proto povzbuzuji své spokojené klienty, aby své příběhy napsali, protože je to daleko věrohodnější, když to vyprávějí sami, než když jsem to popisovala já. Mohu si přece vymýšlet. Kdyby však na celé věci nebylo zrnko pravdy, za těch sedm let by se lidé dávno přesvědčili, že to nefunguje, a po mně by neštěkl pes. Opak je pravdou, kolegové, kteří na parazity slyší, jsou zavaleni na měsíce dopředu a ti nejlepší už mají stop stav. Jsem ráda, že už na to nejsem sama a mám kam posílat klienty, když nestíhám. Je ztráta času přesvědčovat ministerstvo nebo lékaře, kteří mají své informace v hlavách pevně zafixované ze školy. Musí se na to jít odspodu. Příklad vidíme u profesora Nowického. Vyčerpává se na hloupostech, bojích s institucemi. Kolik na tom nechal času a nervů. On má sednout a léčit, práce by měl dost. Obrovská síla je v lidech samých. Jsou čím dál informovanější, používají internet, čtou, nedají si tak snadno něco nakukat jako naše babičky, pro které byl "pan dochtor" pámbů.

Když Nová Regena začala přinášet první informace o MMS, téměř nikdo nevěděl, o co jde..., ale za těch několik let se povědomí o MMS rozšířilo právě ústním podáním, žádnými reklamními kampaněmi nebo prostřednictvím lékařských doporučení. 

Ano! Osobní doporučení někoho, komu věřím, je nejlepší. Zpráva o MMS se šíří rychlostí blesku! A lékaři vůbec netuší, co se na ně řítí...

Vychovala, vyškolila jste si přímo nějaký svůj blízký okruh?

Ano, "vychovala" jsem si tady v Brně dva šikovné kolegy, pana Wimmera a paní Bulišovou, oba dva už mají na 5 měsíců obsazeno! Jsou celý den v práci. Další dobří kolegové jsou v Olomouci, Uherském Hradišti, Ostravě, Písku, v Praze, Liberci, Děčíně, Plzni, Litoměřicích a dalších městech. Někteří už ani nepřibírají nové klienty, protože jsou zavaleni nad rámec svých možností. Lidé jsou zoufalí a jsou jich stovky! Mladí, staří... Klasická medicína jim nedokázala pomoci, a tak hledají pomoc u alternativy. Nikdy jsme nezažili takový zájem.

Jak vy sama se staráte o své zdraví?

Teď jsem zrovna v období, kdy jsem po dvou letech na měsíc úmyslně vynechala MMS. Jinak ho beru 4 kapky jednou denně. Vynechala jsem ho proto, abych si doplnila vitamíny. S vitamíny se to nemá přehánět, ale jednou za rok v zimě doplnit chtějí. Nebyla jsem ale tak nějak ve své kůži, vitamín nevitamín. Jakmile jsem se vrátila k MMS, jsem zase ve "svém starém těle" a cítím se báječně. Hned jak začne teplejší období, budu zase běhat. S mužem jezdíme na kole, lyžujeme, rádi chodíme po horách. Když je obzvlášť hnusné počasí, jdu do posilovny. Budu mít více volného času pro sebe, více než rok jsem vysedávala do noci nad druhou knížkou, sport jsem odbývala.

Jak jste se seznámila s MMS?

Vlastně přes své klienty... Odmítala jsem to, říkala jsem si - taková drastická chemie, vždyť tu máme tolik jiných "dobrot" - šetrné a účinné kapičky, tak proč bych doporučovala klientům něco tak riskantního? Navíc jsem se sama po prvním vlastním pokusu předávkovala a zasekla. Jenomže lidé byli tvrdohlaví a užívali MMS i přes mou vůli nebo navzdory tomu, že jsem jim MMS nedoporučovala. A ejhle - najednou se zlepšovali! Hlásili subjektivní zlepšení na mnoha úrovních a já jsem naměřila dramatický úbytek patogenů. Když už to byl takhle asi osmý nebo desátý člověk, řekla jsem si, že to musím zkusit znova. Zařadila jsem MMS do terapií a od té doby si mohu troufnout i na potíže, na které jsem dřív "nedosáhla". Jim Humble bude mít nakonec jednou v lékařské historii své místo vedle Matky Terezy!

Setkala jste se s Jimem také osobně na terapeutické konferenci, kterou jsme pořádali. Jste s ním v kontaktu?

Jsem ráda, že jsem se s ním setkala, ale v kontaktu nejsme, já jsem pro něj jednou z řady. Ale všechny jeho aktivity samozřejmě sleduji.

Zkoušela jste jeho novinku - CDH, o které jsme psali v minulém čísle?

CDH jsem ještě nezkoušela, ale mohla jsem vyzkoušet CDS a CDS2. Mohu odpovědně prohlásit, že jsou mnohem slabší než MMS1 nebo MMS2. Potvrzují mi to i kolegové, nikdy nevycházím jen ze svého měření. Od MMS si hlavně slibujeme, že zlomí prvokovou nákazu. Na střevní prvoky toho má klasická medicína málo a na krevní tu není oficiálně nic. MMS bere nejen oba typy prvoků, ale i viry, bakterie a plísně. Proto je to pro lidi takový zázrak, proto ožívají. Za celý život na prvoka od lékaře nic nedostali. Říkají - já mám najednou víc energie, víc uběhnu, víc udýchám, když jdu na výlet, tak doběhnu mladé kluky, přestávají mi průjmy, přestává mě bolet břicho, nekašlu... Tohle udělá MMS1 a MMS2. Ale CDS nebo CDS2 s hydrogensíranem zlikviduje méně důležité viry a bakterie, zásadnější patogeny "nepořeší". Jak říká má brněnská kolegyně: "Když ke mně přijdou noví klienti a tvrdí, že už brali CDS2, podle měření nepoznám, že už něco dělali. Jejich mikrobiální mapa vypadá stejně jako u jiných běžných klientů, kteří přišli poprvé." Po MMS1 výsledky vidíte, cítíte na sobě, měříte. Klient mne neošálí, že MMS1 kapal, když to není pravda, pozná se to. Zatím mi to připadá, že všechny dosavadní snahy o vylepšení chuti a komfortu při konzumaci MMS jdou na úkor efektu. Cenově je MMS1 tak příznivé, že se tomu žádný předražený lék z lékárny nevyrovná. Půl roku i rok s tím můžete léčit čtyřčlennou rodinu. Čím více z lékáren mizejí levné a účinné léky, aby byly nahrazovány těmi nejdražšími, tím více se lidé zajímají o alternativu a MMS.

Opravdu jsme tak masivně "zaprvokovaní"? Nikdy jsem neslyšela, že by to někomu lékař řekl.

My jsme opravdu zaprvokovaní - lékaři s tím nepočítají, neřeší se to, a přitom je to zásadní zejména u všech střevních nemocí. Crohn, diabetes, ulcerozní kolitida... a my těmi prvoky musíme začínat! Musíme mít čisté střevo, aby se přes to čisté, zahojené střevo vstřebávala další antihelmintika, jakékoli další léky. Velkými parazity končíme, nezačínáme jimi! Je velká chyba, že mnoho kolegů nepracuje s MMS. Klientům do zaníceného střeva hodí rovnou nějaký Albendazol nebo Praziquantel, lék proteče ven - a terapeut se strašně diví, že to nezabírá.

Dokázala byste popsat základní kroky vedoucí k detoxikaci?

Ve svém Deníku poradce 2 jsem popsala postupy asi k 45 diagnózám, krok za krokem.

Jaký postup zajišťující základní posílení imunity doporučujete? Začínat s MMS na jedné kapce a dále přidávat?

Jak jsem řekla, těžiště práce je v informatikách, celou detoxikaci ale zrychluje MMS. Do čtrnácti dnů by se klient měl dostat tak alespoň na 2krát 3 až 2krát 4 kapky denně. U onkologických pacientů nebo těch, kteří mají před sebou operace nebo významné vyšetření, navrhujeme protokol 1000 - berou 3 kapky MMS každou hodinu. U chronických nemocí nikoho netlačím do vysokých nebo častých dávek. Lidé chodí do práce a musí fungovat. A rozhodně je lepší, když si MMS neznechutí a dělají to trochu déle, protože oni tu nemoc mají roky! Tam už týden nehraje roli.

Nová Regena 09/2012 přinesla rozhovor s obdivuhodnou vitální dámou - Mgr. Jarmilou Podhornou, která vybudovala bylinářskou firmu Naděje. Vidím u vás její tinktury, spolupracujete s ní?

Ano, a ta spolupráce je skvělá! Paní Podhorná je myšlením mladá a pružná, dokáže rychle reagovat a je ochotná vyhovět. V sortimentu firmy Joalis nám chybělo široké spektrum preparátů na mnohé mikrobiální patogeny, hlavně na prvoky, na některé viry. Navíc bylo třeba kombinovat více patogenů do jedné lahvičky, aby se terapie zrychlila a zefektivnila. Proto jsme pořídili přístroj IMEDIS od stejnojmenné firmy, který umí nejen vyšetřovat zrovna jako Salvia, ale je možné na něm nahrávat preparáty. Lahvičky firmy Naděje ošetřujeme biorezonančně. Nyní preparáty působí na bázi bylinek a ještě informačně. Teď už jsem spokojená, protože si mohu kombinovat, co chci a po svém. Navíc respektujeme logické celky, tedy například do bylin na zažívání nahráváme frekvence patogenů, které se vyskytují v zažívacím traktu nejčastěji. V tom mi komplexy Joalis tak docela nevyhovovaly.

Jak vás to napadlo?

Když jsem se podívala na knížky paní Podhorné, říkala jsem si - panebože, to se nikdy nenaučím. Ona to dělá desítky let, ale já se také potřebuji naučit byliny! Ale musela jsem do toho trochu proniknout. Jedny Vánoce jsem si vzala knížky domů a ležela jsem v nich. Něco mi poradila paní Podhorná, něco nám dokonce udělala na zakázku! Třeba Neurosan! Byla jsem u paní magistry na exkursi, prováděla nás svou zahrádkou a říkala: "Tady mám bakopu - rozšiřuje mozkové cévy, tady mám toto, tady toto..." A já jsem říkala: "Paní Podhorná, jaký máte preparát na mozek, nešlo by tam dát tu bakopu, jak jste říkala, a ten jinan... že by to bylo pro alzheimeriky, na nervové choroby?" A ona řekla: "Není problém." A za víkend mi to udělala! Opravdu, ona je velmi akční a úžasná žena. Když firma IMEDIS zadává do programu jakékoli frekvence - o tom už přednášela MUDr. Jelisejevová, když tu byla v Praze - zkouší a ověřuje jednu jedinou frekvenci pět let, než ji napevno zadá! Lze na tom opravdu dobře stavět.

Když se necháte naskenovat F-scanem, Diacomem, Oberonem a Salvií, tak dostanete čtyři různé výsledky! A proto doktoři z nás také mají bohužel právem legraci. Psali mi dva lékaři, že objížděli ty špičkové přístroje - Sensitiv Imago a Live Streem - a z každého dostali jiné výsledky.

Zaregistrovala jste boj mezi poradci, mezi zastánci různých diagnostických přístrojů a metod?

Jako je boj mezi alternativou a klasikou, tak jsou i boje mezi různými terapeuty s různými postupy. Jsou tu zastánci plazmování, zastánci bylinek, zastánci chemie. A zastánci různých diagnostických přístrojů. Důležité jsou však hlavně výsledky.

Jaké sezónní potíže zaznamenáváte nejčastěji?

Po prázdninách třeba borrelie, klíšťové encefalitidy, améby z koupališť a termálek, v zimě respirační viry a bakterie.

Brzy vyjde druhý díl vaší knihy - Deníku poradce. Co v něm bude?

Budou tam zkušenosti mé a zkušenosti mých klientů za roky 2012 až 2014. Zařadila jsem tam více osobních příběhů klientů. Bude tam méně popisů parazitů a té technické stránky, takže to celé bude čtivější - a hlavně - na konci budou návody.

Takže kdy vyjde knížka Deník poradce 2?

Na přelomu dubna a května.

A osvědčila se vám i nějaká přirozenější cesta hubení parazitů - potravinová, bylinná, česnekové kúry, půsty, ovocné a zeleninové šťávy...?

Mám všechno vyzkoušené, tahle jsme začínali. Nespočítala bych všechny ty byliny a terapie, včetně homeopatie. Antihelmintik jsem se bála a říkala jsem si: raději zkusím ještě ten Befungin, ještě hydrokolon, ještě..., věnovala jsem tomu 15 měsíců. Odpovědně vám mohu říci, že to nestačí. Vyčistíte v lepším případě střevní parazity, ale k mimostřevním se to nedostane.

Stojí podle vás za zmínku nějaké informace z parazitologie, které byly zveřejněny v posledních letech?

Ano, určitě kniha Lekárska parazitológia od RNDr. Anny Totkové.

Za co jste v životě, a také v poradenské praxi, nejvděčnější?

Za svou rodinu, a to není klišé. Opravdu mám senzační maminku, manžela, který mne podporuje celou dobu, a teď už i dcery, i když zpočátku to byly velké boje.

Lze říci, že jste ve své práci našla své poslání? Jakým krédem se řídíte?

Už Hippokratés řekl: Pravdu má ten, kdo vyléčil.


Text: Pavla Vojířová

(Pramen: Nová Regena, březen 2014, s. 4-7)

 

Zpět