Diagnóza z dechu

04.08.2015 08:36

Je to konec hadiček a sondování  Originální metoda zjistí nemoci z dechu

  Unikátní přístroj dokáže jednoduše určit řadu zdravotních potíží pouze z dechu. Může nahradit řadu složitých nebo nepříjemných vyšetření. Třeba test se sondou do žaludku či endoskopická a další invazivní vyšetření.

 Pacienti dýchají do speciálních sáčků. 

 Dechová analýza se používá například pro zjištění toho, jestli se v žaludku nepřemnožily bakterie  Helicobacteru pylori. Zvyšují totiž riziko vzniku žaludečních vředů nebo i rakoviny. Klasické vyšetření pomocí endoskopické sondy sice umožní odebrat vzorek tkáně z podezřelých sliznic, ale test je invazivní a  musí se někdy opakovat. Pro některé lidi to může být velmi nepříjemné až traumatizující.  Analýza dechu vypadá proti tomu elegantně. Pacient nejprve dýchne do jednoho ze dvou pytlíků. Pak  vypije džus, v němž se rozpustí speciální prášek. Odborníci ho nazývají substrát. Po přesně stanovené  době dýchne do druhého pytlíku, případně do dalších sáčků. V laboratoři je pak nasadí na detektory  přístroje. Ten změří, jakým způsobem se v těle metabolizují určité látky. A díky tomu lze poměrně  přesně a během pár minut určit výsledek.

 

 

   Dóza s práškem, který se přidává třeba do džusu.

FOTO: Tomáš Hájek

 Lékaři využívají analýzu dechu proto, aby zjistili přítomnost infekce žaludku, ale i jeho pohyblivost. Také  slouží pro diagnostiku poruchy sekrece slinivky břišní, vyšetření funkce jater, tenkého střeva nebo pro  odhad energetického výdeje organismu.  Pes ji zachránil před drsnou léčbou  Snahy určit zdravotní potíže z dechu jsou staré jako medicína sama. Třeba pach acetonu může být  jedním z příznaků cukrovky. Odér syrové ryby zase naznačuje, že byste mohli mít problém s játry. Vůně  čerstvě upečeného chleba doprovází údajně břišní tyfus. Žlutá zimnice páchne jako řeznictví. A třeba  schizofrenii lze prý poznat podle lehkého octového zápachu z kůže. Tyto a další příznaky jsou však  založeny jen na subjektivním odhadu a na zkušenostech. Nejde o nic vědecky přesného.  Sáčky se nasazují na porty analytického přístroje.

Pochopitelnou pozornost vzbudil příběh doktorky Claire Guestové, ředitelky společnosti Medical  Detection Dogs, která se zaměřuje na výcvik psů určených k detekci zdravotních problémů. Desetiletou  labradorku Daisy naučila odhalovat nádory v těle pacientů pomocí čichu.  Jednoho dne se jí fenka začala naléhavě otírat o hrudník a čichat k němu. To se Guestové zdálo zvláštní. Nechala si vyšetřit prsa na mamografu. Radiologové u ní diagnostikovali karcinom prsu v počátečním stadiu, který se podařilo relativně snadno odstranit. Lékařka vděčila Daisy za to, že se vyhnula pokročilejším stadiím zhoubného nádoru, tedy drsné onkologické léčbě. Není vyloučeno, že jí vděčí i za  život.

 

 FOTO:  Tomáš Hájek

 Zatím vítězí technika

 Výjimečné schopnosti psů umožňuje jejich čich. Je neporovnatelně citlivější než čich člověka. Díky této  výjimečné vlastnosti dokáže odhalit buňky zasažené rakovinou. Například u karcinomu plic je cítí z dechu  pacienta, u zhoubného nádoru prostaty zase z moči nemocného muže.

 Abychom pochopili, o jak vysoký stupeň senzitivity se jedná, nabízejí odborníci přirovnání. Pokud byste  do vody z dvaceti velkých plaveckých bazénů kápli malou kapku krve, pes by ji dokázal rozpoznat. Tak  citlivý čich má. Propagátoři této „metody“ mluví o téměř stoprocentní úspěšnosti vycvičených zvířat  (údajně 97–98 %). Ale střízlivě uvažující lidé si všimnou, že se zatím k diagnostice zhoubných nádorů  používají přístroje, nikoli psi. 

 Za elegantní, a při tom velice přesnou označuje analýzu dechu profesor David Stejskal, přednosta  oddělení laboratorní medicíny Nemocnice Prostějov.

 

  

 FOTO: Tomáš Hájek

 Špičková věda

 Analýza dechu pomocí speciálního přístroje IRIS III je metodou exaktní. „Využívá techniky  infračervené spektroskopie, vysvětluje profesor David Stejskal, přednosta oddělení laboratorní medicíny  Nemocnice Prostějov, kde chytrý přístroj začali jako první u nás využívat. „Měří zastoupení vybraných  izotopů kysličníku uhličitého, které vznikají během metabolických procesů z uvedeného substrátu. Jde o  metodu elegantní a velice přesnou.“

 To, že máme v republice zatím pouze jediný přístroj nové generace (IRIS III), vůbec nevadí, protože do  sáčků můžeme nadýchat pod dohledem odborníka ve kterémkoli místě republiky a pak je poslat do  Prostějova. Vzorek dechu vydrží při pokojové teplotě celý týden. K analýze ho lze převážet či posílat  poštou. Laborantka vyhodnocuje na počítači výsledky, které přístroj zjistil.

 

  FOTO: Tomáš Hájek

 Jak už bylo řečeno, přístroj umí třeba zjistit, jestli máme v pořádku zevní sekreci slinivky břišní. Běžně  se toto vyšetření dělá ze stolice, což je trochu složitější a náročnější. Jak pro laboratoř, tak pro  pacienta. IRIS III dokáže rovněž vyšetřit funkci jater, kdy spolehlivě odliší tkáň postiženou běžným  ztučněním od té s fibrotickými změnami, kdy vazivovatí, nebo od té zasažené cirhózou, laicky řečeno  tvrdnutím. Případně změří jejich funkční stav po transplantaci. A tak bychom mohli pokračovat ve výčtu  dalších vyšetření.

Do běžné praxe se podobné techniky začínají pomalu prosazovat. Pokud se dozvíte, že máte podstoupit  zmíněná vyšetření, zkuste se zajímat, jestli by bylo možné využít analýzu dechu i ve vašem případě.

 Zdravotní pojišťovny ji hradí v případech, že vám tuto analýzu předepíše lékař. Test si ale mohou zaplatit i sami pacienti, stojí přibližně 2500 Kč.

Zpět