Infekce, které si můžeme přivézt z exotické dovolené

12.05.2016 19:13

 

MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. III. klinika infekčních a tropických nemocí, 1. LF UK a FN Na Bulovce, Praha Infekce, které si můžeme přivézt z exotické dovolené Souhrn: Stále více našich turistů si vybírá pro své dovolené exotické destinace. Mezi nejčastější importované infekce patří průjmová onemocnění. Závažnější jsou horečnaté infekce jako malárie, břišní tyfus, ricketsiózy, horečka dengue a virové hepatitidy. V případě eozinofilie a pobytu v tropech pomýšlíme na tkáňové helmintózy, především na schistosomózu, filariózu a cysticerkózu. Jejich diagnostika je založena na důkladné anamnéze, zevrubném fyzikálním vyšetření a příslušných laboratorních či zobrazovacích vyšetřeních. Přestože se zlepšuje informovanost turistů o zdravotních rizicích pobytu v tropických oblastech, stále se setkáváme s řadou osob, které odjíždí i do vysoce rizikových oblastí bez doporučených očkování a antimalarické profylaxe. MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. inkubační doba některých onemocnění může být řadu měsíců i let antimalarická profylaxe nemusí být zcela účinná Oddělení tropické medicíny 1. LF UK Studničkova 7 128 00 Praha 2 tel.: 224 968 523-5. 14 Každoročně cestuje na celém světě kolem 50 milionů osob z rozvinutých zemí do oblastí tropů a subtropů. Tyto cesty jsou spojeny se zvýšenou nemocností i úmrtností. 50 75 % všech turistů do rizikových destinací má zdravotní problémy, nejčastěji infekčního původu. Nejčastější příčinou úmrtí během pobytu v tropech však představují úrazy (44 %), dále kardiovaskulární (15%) a další interní choroby (9 %). Infekční onemocnění způsobí úmrtí pouze u 3 % cestovatelů. Mezi nejčastější importované infekce patří cestovní průjmy, rozličná horečnatá a kožní onemocnění, vzácnější jsou neurologické, svalové a urologické potíže, či sexuálně přenosné choroby. Postup při vyšetření pacientů po návratu z tropů Existuje řada infekčních i neinfekčních onemocnění, která mohou postihnout cestovatele, proto je obtížné doporučit univerzální postup při vyšetřování jejich zdravotních problémů. Základem zůstává důkladná anamnéza a zevrubné fyzikální vyšetření. Na jejich základě se volí laboratorní, zobrazovací a speciální kultivační i sérologická vyšetření, jež vedou k identifikaci etiologických agens. Mezi laboratorní vyšetření první linie u pacientů s horečkou patří krevní obraz a diferenciál, ukazatele zánětu (sedimentace, CRP, prokalcitonin), renální parametry (urea, kreatinin), glykémie, jaterní testy, odběry hemokultur a u osob pobývajících v malarických oblastech především tenký krevní nátěr a tlustá kapka (5). V anamnéze zjišťujeme navštívené země, u velkých států jako jsou Brazílie, Indie a Čína se ptáme na přesné oblasti a způsob pobytu, neboť zde existují velké regionální rozdíly ve výskytu infekcí (6). Důležité je také roční období (sezónní výskyt malárie), způsob ubytování (stany, bungalovy, klimatizované hotely), pokousání či kontakt se zvířaty (vzteklina, brucelóza, antrax aj.), poštípání komáry (dengue, malárie, filariózy), flebotomy (leishmaniózy), klíšťaty a blechami (ricketsiózy). Ptáme se na rizikové chování jako je konzumace neupravené vody, ledu, syrové zeleniny, kontakt se sladkou vodou (schistosomóza, ankylostomóza, strongyloidóza) apod. Pátráme po pobytu v rizikových oblastech daleko do minulosti, neboť inkubační doba některých onemocnění může být řadu měsíců i let (relapsy malárie, leishmanióza, amébový jaterní absces, schistosomóza aj.) (5). Zjišťujeme zdravotní potíže během pobytu, absolvovaná cestovní očkování, profylakticky i léčebně užívaná antimalarika, antibiotika a další léky. Antimalarická profylaxe nemusí být zcela účinná, chlorochin, meflochin ani Malarone nechrání před pozdními relapsy terciány. Řada antibiotik má výrazné antimalarické účinky (tetracykliny, makrolidy, kotrimoxazol, klindamycin), jejich užívání může ztížit a oddálit diagnózu malárie. Při fyzikálním vyšetření pátráme po fokálních příznacích jako jsou vyrážka, krvácivé projevy, ikterus sklér a kůže, regionální nebo povšechná lymfadenopatie, hepatomegalie, splenomegalie, meningeální dráždění, poslechový nález na plicích nebo na srdci. Na základě anamnézy, fyzikálního a laboratorního vyšetření první linie stanovíme diferenciální diagnózu a zvolíme další laboratorní a zobrazovací metody (RTG plic a srdce, UZ, CT), či speciální mikrobiologické techniky (mikroskopie, kultivace, serologie, detekce antigenu, PCR apod.). Klinický stav konzultujeme se specialisty dalších oborů a rozsah vyšetřovacích metod volíme individuálně, dle závažnosti klinického stavu, zjištěných anamnestických údajů

2 a nezatěžujeme diagnostické laboratoře neindikovanými vyšetřeními. Do diferenciální diagnózy je nutné zahrnout i všechny běžné infekce, které se vyskytují autochtonně na našem území a nemusí s pobytem v tropech souviset. Při protrahované horečce a kašli, zvláště u cizinců, je nutno myslet na tuberkulózu a zajistit příslušná karanténní opatření. Průjmová onemocnění cestovatelů Průjmy patří k nejčastějším zdravotním potížím turistů při cestách do oblastí s nízkým hygienickým standardem. Největší riziko představuje Afrika kromě její nejjižnější části, Latinská Amerika kromě Argentiny a Chile, Indický subkontinent, střední a jihovýchodní Asie, kde onemocní 20 80 % návštěvníků. (4). Mezi nejčastější původce patří baktérie (80 85 %), především enterotoxigenní kmeny E. coli (50 75 %), dále salmonely, shigely, kampylobakter, yersinie. Dva případy cholery k nám byly naposledy importovány v roce 2002 z Indie a Thajska. Zvyšuje se podíl bakteriálních kmenů, které jsou rezistentní na antibiotika (peniciliny, tetracykliny, makrolidy, kotrimoxazol), popsána byla i snížená citlivost vůči fluorochinolonům. Virového či parazitárního původu je 5 10 % cestovních průjmů. Většina virových a bakteriálních průjmových onemocnění se projeví během pobytu a těsně po návratu. U dospělých osob se jedná o klinicky nezávažné infekce, které během 2 5 dnů spontánně odezní, u dětí je větší riziko dehydratace. Léčba je symptomatická a je založena na dietě, rehydrataci, tlumení průjmů střevními adsorbencii a křečí spazmolytiky. Antibiotika se nasazují Riziko onemocnění závažnými horečnatými pouze při těžkých stavech s vysokou horečkou infekcemi se výrazně liší podle místa pobytu. inz-190x90_travellersdophilus_final:pravo92x133.qxd 21.5.2008 10:05 Stránka 1 a přítomností krve ve stolici, kdy hrozí bakteri- Mezi nejčastější příčiny horečky importované ální sepse. Z parazitárních agens je nejčastější giardióza, závažnější amébová dyzentérie je v posledních letech poměrně vzácná. Na rozdíl od virových a bakteriálních průjmů u giardiózy a amébózy infekce spontánně neodezní, může přetrvávat i řadu měsíců a je nutná specifická léčba 5-nitroimidazolovými deriváty (metronidazol, ornidazol). Proto v případě protrahovaných průjmů (více než 2 3 týdny) vždy provádíme parazitologické vyšetření stolice, vyšetřujeme i kontakty pozitivních cestovatelů. U infekcí způsobených entamébami je nutné odlišit nepatogenní Entamoeba dispar od morfologicky identické, patogenní E. histolytica (3) pomocí PCR vyšetření čerstvé nebo zmražené, ale nefixované stolice (vyšetření provádí Oddělení tropické medicíny 1. LF UK v Praze a Mikrobiologický ústav FN v Hradci Králové). Na střevní a mimostřevní amébózu je třeba myslet i u osob, které nevycestovaly, neboť toto onemocnění má kosmopolitní rozšíření. Průjmy vyvolané kokcidiemi (Cryptosporidium, Cyclospora a Isospora belli cayetanensis) trvají u zdravých jedinců obvykle 2 4 týdny a po té spontánně odezní. Závažné jsou u imunokompromitovaných osob, u nichž působí chronické infekce, které špatně odpovídají na léčbu. Základem prevence cestovních průjmů je konzumace nezávadné stravy a vody, antibiotika se k prevenci průjmů cestovatelů rutinně nedoporučují, určitý preventivní efekt byl popsán u bismut subsalicylátu, probiotik a nevstřebatelných antibiotik (rifaximin). Horečnaté infekce po návratu z tropů při protrahované horečce a kašli je nutno myslet na tuberkulózu nejčastější původci průjmů jsou enterotoxigenní kmeny E. coli z parazitárních průjmů je nejčastější giardióza průjmy vyvolané kokcidiemi BAKTERIE pro vaše zdraví Přípravek Travellers Dophilus obsahuje 3 kmeny bakterií mléčného kvašení včetně Enterococcus Fascium, díky kterému má zvýšenou účinnost proti průjmům při cestování. Zajišťuje optimální složení vaši střevní mikroflóry, zlepšuje stravitelnost potravy a posiluje imunitní systém. Komplex je určen všem, bez ohledu na věk. Při cestování nemusíte přípravek uchovávat v chladnu, zachovává si dlouhodobou účinost i při běžných podmínkách. Pro maximální účinek, doporučujeme užívat kapsle již 3-5 dní před před odjezdem na cesty. Nová generace bakterií mléčného kvašení! PHARMA AGENCY, s.r.o. - Zelený pruh 109, 140 00 Praha 4 tel.: 296 781 305, e-mail: info@pharmaagency.cz, www.pharmaagency.cz 15

3 virové hepatitidy spolu se střevními infekcemi jsou nejčastěji importovaná onemocnění preventivní podávání lidského imunoglobulinu se již nedoporučuje ze subsaharské Afriky patří tropická malárie (infekce P. falciparum), ricketsiózy (klíšťové tyfy) a schistosomózy. Afrika je místem výskytu závažných hemorhagických horeček s rizikem nosokomiálního přenosu (Ebola, Marburg, Lassa, Krymská-konžská a horečka údolí Rift), ale jejich import do Evropy je extrémně vzácný. Z tropických oblastí Asie bývá importována malárie terciána (P. vivax), horečka dengue, z Indického subkontinentu dále amébóza, břišní tyfus a paratyfy. Po návratu z Latinské Ameriky je též nejčastější malárie, infekce P. vivax u osob, které užívaly profylakticky antimalarika a P. falciparum u těch bez profylaxe. V Karibiku, ve Střední a Jižní Americe je častá horečka dengue. Na celém americkém kontinentu se endemicky vyskytují systémové mykózy (histoplasmóza, blastomykóza, kokcidioidomykóza), které se mohou projevit jako protrahovaný horečnatý stav s kašlem a dušností. Na RTG a HRCT plic jsou nodulární infiltráty, v krevním obraze může být eozinofílie a v anamnéze bývá návštěva jeskyní, neboť původci se ve zvýšené míře vyskytují v substrátu bohatém na trus ptáků a netopýrů. Ale i u osob, které pobývaly ve Středomoří, jež představuje nejčastější destinaci našich turistů, se můžeme občas setkat s exotickými chorobami jako jsou kožní a viscerální leishmaniózy, ricketsiózy, návratný tyfus a arbovirózy (západonilská horečka, papataci, chikungunya). Virové hepatitidy Virové hepatitidy patří spolu se střevními infekcemi mezi vůbec nejčastěji importovaná onemocnění. Hepatitidy typu A a E, které mají fekálněorální přenos, jsou výrazně častější v oblastech s nízkým hygienickým standardem. Po nespecifických prodromálních příznacích (nevolnost, nechutenství, narůstající únava, bolesti kloubů a svalů) se objevuje tmavá moč, světlá stolice a ikterus sklér. Později se dostaví zvýšená teplota nebo i horečka, ikterus kůže a výrazná elevace jaterních transamináz. Inkubační doba je obvykle jeden měsíc, proto je možné monovakcínu proti hepatitidě A (Avaxim, Havrix, Vaqta) aplikovat i bezprostředně před cestou (7). Preventivní podávání lidského imunoglobulinu se vzhledem k jeho nízké účinnosti a možným nežádoucím účinkům již nedoporučuje. Riziko infekce představují i kvalitní hotely v turistických centrech, přesto stále značný počet turistů cestuje bez očkování. Vakcína proti hepatitidě E zatím dostupná není, ale její vývoj rychle pokračuje. Hepatitidy B a C jsou v České republice diagnostikovány u cizinců a osob s rizikovým chováním (i.v. narkomani), sexuální turistika u nás na rozdíl od západní Evropy není dosud příliš rozšířená. Do diferenciální diagnózy ikteru po návratu z tropů je nutno kromě virových hepatitid zahrnout akutní EBV a CMV infekci, leptospirózu, malárii a návratný tyfus. Virové horečky Druhou nejčastější virovou infekcí importovanou do Evropy je horečka dengue. Vyskytuje se v tropech a subtropech v Americe, Asii a severní Austrálii, vzácněji v Africe. Přenašečem jsou samičky komára Aëdes aegypti, k přenosu dochází v městských aglomeracích, neboť rezervoárem infekce jsou nejčastěji nemocní lidé. Inkubační doba je 3 7 dnů, začátek je náhlý, vysoká horečka se zimnicí je doprovázena bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Průběh horečky může být dvoufázový. U části postižených se ve druhé fázi může objevit makulopapulózní vyrážka, lymfadenopatie a hepatosplenomegalie. V krevním obraze je leukopénie a trombocytopénie, CRP IV. HRADECKÉ VAKCINOLOGICKÉ DNY 18. 9. 20. 9. 2008 Hradec Králové, Kongresové centrum ALDIS pořádají: Česká vakcinologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové, Vakcinačním centrem sdružením pro klinické hodnocení očkovacích látek, pod záštitou primátora města Hradce Králové Ing. Otakara Divíška a hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta, Ph.D. Organizátoři a kontaktní osoby: prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.,doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Špliňo, DrSc., Mgr. Ivana Komárková, Vlasta Vrbová Kontakt: Fakulta vojenského zdravotnictví, Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové tel.: 973 253 101, fax: 495 513 018, e-mail: vakcidny@pmfhk.cz Přihlášky k aktivní účasti (včetně abstrakt) do 30. 6. 2008, k pasivní účasti do 31. 7. 2008. Bližší informace o konferenci naleznete na: www.pmfhk.cz (včetně on.line registrace) 16

4 očkování proti břišnímu tyfu chrání pouze ze 60 80 % časná diagnóza malárie = průkaz plasmódií v krevních nátěrech tlustá kapky a tenký nátěr inkubační doba závisí na druhu plasmódia časným příznakem malárie je splenomegalie 18 bývá v normě, jaterní transaminázy mírně zvýšeny. Závažné krvácivé komplikace jsou vzácné, ale mohou se objevit u imunokompromitovaných osob. Diagnostika je serologická, v zahraničí se používá též PCR, jež umožňuje určit typ viru. V letech 2005-6 proběhla na ostrovech Indického oceánu (Reunion, Mauritius, Seychelly), v Indii a jihovýchodní Asii rozsáhlá epidemie horečky chikungunya. Několik případů bylo importováno i do České republiky. V srpnu a září 2007 byl přenos této infekce prokázán v severní Itálii (okolí Raveny), kde onemocnělo více než 200 osob a na přenosu se uplatnil komár Aëdes albopictus. Diagnostika exotických arboviróz se provádí v NRL ve Zdravotním ústavu v Ostravě. V diferenciální diagnóze protrahovaných horečnatých stavů nelze opominout HIV infekci, jež může napodobit řadu tropických infekcí (dengue, EBV, břišní tyfus, viscerální leishmanióza aj.). Bakteriální horečky Z bakteriálních původců vyvolávajících závažná horečnatá onemocnění jsou nejčastěji importovány břišní tyfy a paratyfy, ricketsiózy, leptospiróza a tuberkulóza. Velmi vzácně se v Evropě objevují případy návratného tyfu, brucelózy, antraxu, moru, lepry a malioidózy. U břišního tyfu a paratyfů se po inkubační době 10 20 dnů objevuje pomalu narůstající horečka, schvácenost a bolesti hlavy. Průběh může být ovlivněn předchozím očkováním, které chrání pouze ze 60 80 % a není účinné proti paratyfům (7). Diagnostika je založena na odběrech hemokultur, stolice a moč nemusí být kultivačně pozitivní a serologie (Widalova reakce) není spolehlivá. Pacient je izolován na infekčním oddělení a vyšetřeny jsou jeho kontakty. K léčbě se používají fluorochinolony, popř. cefalosporiny III. generace. Z ricketsióz jsou k nám poměrně často importovány klíšťové (původci R. conorii, R. africae) a murinní tyfy (původce R. typhi) po pobytu v Mediteránu, Přední Asii a Africe. Onemocnění začíná náhle, po inkubační době 7 14 dnů, horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy a může být doprovázeno vyrážkou. Pro klíšťové tyfy je charakteristická eschara a regionální lymfadenitida v místě přisátí klíštěte. Diagnóza je serologická, Weil-Felixova reakce je nespecifická, u nás se používá ELISA nebo nepřímá imunofluorescence, které umožní odlišit jednotlivé skupiny rickettsióz. Lékem volby je doxycyklin a u dětí makrolidová antibiotika (8). Parazitární horečky Z parazitárních infekcí je nejvýznamnější malárie (2). Akutní horečnaté fázi, jež se projevuje malarickými záchvaty, předchází několik dnů trvající nespecifické prodromální příznaky připomínající chřipkové onemocnění. Ke smrtelným komplikacím tropické malárie (infekce P. falciparum) může dojít během několika dnů od začátku klinických příznaků, proto je důležitá časná diagnóza založená na průkazu plasmódií na krevních nátěrech. Provádí se tlustá kapka, která plasmódia koncentruje, a tenký nátěr, který usnadní jejich druhovou identifikaci. Vysoká pravděpodobnost záchytu plasmódií na nátěrech je i v období bez horečky mezi jednotlivými malarickými záchvaty. Krevní roztěry mohou být pozitivní i u jiných vzácnějších importovaných infekcí, např. u africké a americké trypanosomiázy, babesiózy, filarióz a u návratného tyfu. Podle druhu plasmódia a místa nákazy se nasazují antimalarika. P. falciparum je citlivé na chlorochin již pouze ve Střední Americe a narůstá rezistence P. vivax na chlorochin, především v jihovýchodní Asii. Inkubační doba závisí na druhu plasmódia, u tropické malárie může být velmi krátká, kolem 10 dnů. K pozdním relapsům benigní terciány (P. vivax a P. ovale) dochází i řadu měsíců po opuštění malarické oblasti. Časným příznakem malárie je splenomegalie, ikterus je většinou mírný, elevace jaterních transamináz bývá přítomna. Malárie není doprovázena vyrážkou ani zvětšením lymfatických uzlin. V krevním obrazu bývá neutropénie, relativní lymfocytóza a charakteristická je trombocytopénie, anémie se rozvíjí až v průběhu infekce. Viscerální leishmanióza je ostrůvkovitě rozšířena v řadě oblastí tropů a subtropů. Do České republiky byla v posledních letech importována především ze Středomoří. Inkubační doba je obvykle 2-6 měsíců, ale může být i několik let. Začátek bývá pozvolný, objevují se subfebrilie nebo horečka, u většiny pacientů je výrazně zvětšená slezina. Přítomna bývá též hepatomegalie a lymfadenopatie, postupně se rozvíjí slabost, nechutenství a dochází k úbytku hmotnosti. Diagnostika je založená na přímém průkazu amastigotů leishmánií v biopsii kostní dřeně, sleziny, jater nebo lymfatických uzlin. Užitečná je i sérologie, molekulární metody (PCR) umožňují typizaci původců. Bez léčby je průběh smrtelný, v Evropě a v USA se používají liposomální formy amfotericinu B. Extrémně vzácně jsou do Evropy importovány africká (spavá nemoc) i americká trypanosomóza (Chagasova choroba). Při dlouhotrvající horečce doprovázené anémií je nutno vyloučit babesiózu. Jeden případ této infekce se před několika lety vyskytl u entomologa po návratu z USA (1). Extraintestinální amébóza se nejčastěji projevuje jako solitární nebo mnohočetné jaterní abscesy. Je doprovázená vysokými horečkami septického charakteru, schváceností a neutrofilní leukocytózou. Diagnostika je založena na serologickém vyšetření, léčba je konzervativní, 5-nitroimidazolovými preparáty, punkce či drenáž abscesů jsou kontraindikovány (3). Při horečce s eozinofílií je nutno pomýšlet na

5 tkáňové helmintózy. Nejčastěji se setkáváme se schistosomózou a larvální toxokarózou, která je běžná i u nás, vzácnější jsou cysticerkóza, trichinelóza, hydatidóza a filariózy. Většina případů schistosomózy je k nám importována z Afriky. K nákaze dochází kontaktem se sladkou vodou, kdy infekční stádia, cerkárie, pronikají neporušenou kůží. 1 2 dny po infekci se může objevit svědivá makulopapulózní vyrážka, která spontánně ustoupí. Za 1 3 měsíce se mohou dostavit příznaky akutní schistosomózy, vysoká horečka se zimnicí a třesavkou, bolesti hlavy, kašel, nechutenství, bolesti břicha, někdy i průjmy. Bývá přítomna hepatosplenomegalie, lymfadenopatie a urtikariární vyrážka. Diagnóza je sérologická, vajíčka nejsou v této fázi ve stolici ani moči ještě přítomna. Léčba je symptomatická, podávají se NSAID, při těžším průběhu kortikosteroidy. Po několika měsících infekce přechází do orgánově specifických projevů. U močové schistosomózy se objevuje tupá bolest v podbřišku, dysurie, polyurie a mikroskopická, později makroskopická hematurie. Střevní schistosomóza se v časné fázi projevuje bolestmi břicha, slabostí a nechutenstvím, později v těžších případech dyzenterickým syndromem: průjmy s příměsí krve a hlenu, bolestmi břicha, tenesmy a subfebriliemi. K léčbě se používá praziquantel, který není v ČR registrován a musí se pro každého pacienta objednat. carbo_95x260 27.5.2008 9:09 Stránka 1 průjmům a trávicím onemocněním V LÉTĚ NESMÍ CHYBĚT V LÉKÁRNIČCE ANI NA CESTÁCH (Carbo activatus 320 mg v jedné tabletě) STŘEVNÍ ADSORBENS Adsorbční uhlí pohlcuje plyny a toxické látky ze zažívacího traktu. V organismu se nevstřebává. Vhodný pro děti od 3 let. Těhotenství není kontraindikované. Bez interakcí s jinými léky. ÚČINNÝ PROTI PRŮJMU. Závěr Závěrem je třeba zdůraznit, aby každý turista, který plánuje cestu do epidemiologicky rizikové oblasti, včas kontaktoval a konzultoval příslušné pracoviště cestovní medicíny. Při zdravotních problémech po návratu, zvl. při horečnatém onemocnění, je nutné neprodleně navštívit ošetřujícího lékaře nebo konzultovat stav s příslušným centrem cestovní medicíny či infekční klinikou. Přestože se zlepšuje informovanost turistů o zdravotních rizicích pobytu v tropických oblastech, stále se setkáváme s řadou osob, které odjíždí i do vysoce rizikových oblastí bez příslušných očkování a bez antimalarické profylaxe. Literatura: 1) Nohýnková E., Kubek J., Měšťánková O. et al: Případ infekce Babesia microti importované do České republiky z USA. Čas Lék čes 2003; 142: 377-381 2) Nohýnková E., Stejskal F.: Malárie. Interní medicína pro praxi 2005; 7: 256-261 3) Nohýnková E., Pyšová I., Tůmová P., Tolarová V. Patogenní Entamoeba histolytica vzácný výskyt u osob s mikroskopickým nálezem cyst ve stolici. Čas Lék čes 2007; 146: 132-136 4) Stejskal, F.: Cestovní průjmy. Practicus. 2006; 5: 208-210 5) Stejskal F.: Importované tropické infekce. Čas Lék čes 2007; 146: 115-121 6) Stejskal F.: Importované tropické horečnaté infekce. Prakt Lék 2008; 88: 31-35 7) Stejskal F.: Očkování cestovatelů. Vakcinologie 2008; 2: 57-67 8) Vaništa J., Manďáková Z., Skokanová V.: Africký klíšťový tyf. Klin mikrobiol inf lék 2003; 9: 88-90 MUDr. RNDr. František Stejskal, Ph.D. absolvoval studium parazitologie na Přírodovědecké fakultě UK a všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě UK. Pracuje jako odborný asistent na III. klinice infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce, kde je vedoucím Oddělení tropické medicíny 1. LF UK. Zabývá se problematikou cestovní medicíny, importovanými tropickými nemocemi včetně vysoce nakažlivých infekcí. Jeho výzkum je zaměřen na studium molekulární biologie a biochemie anaerobních parazitických prvoků, především Cryptosporidium parvum. (Carbo activatus 320 mg, Natrii thisulfas pentahydricus 25 mg v jedné tabletě) STŘEVNÍ ADSORBENS A LAXANS Adsorbční uhlí pohlcuje plyny a toxické látky. Přídavek tiosíranu sodného neutralizuje některé toxiny. Vhodný pro děti od 3 let. Těhotenství není kontraindikované. Bez interakcí s jinými léky. VÝRAZNÝ DETOXIKAČNÍ A LAXATIVNÍ ÚČINEK. CARBOCIT (Carbo activatus 320 mg, Bismuthi subgallas 25 mg, Acidum citricum monohydricum 3 mg /1 tbl) STŘEVNÍ ADSORBENS A DESINFICIENS S LOKÁLNÍM ADSTRINGENTNÍM ÚČINKEM Adsorbční uhlí pohlcuje plyny a toxické látky. Přítomná sloučenina bismutu má mírný desinfekční účinek. Kyselina citrónová nahrazuje nedostatek protonů při jejich nedostatečném vylučování žaludeční sliznicí. Vhodný pro děti od 3 let. PROTI PRŮJMŮM, KŘEČÍM A NADÝMÁNÍ.

ZDROJ: http://docplayer.cz/4042282-Infekce-ktere-si-muzeme-privezt-z-exoticke-dovolene.html

 

PARAZITÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ VYVOLANÉ ČERVY SE ZAMĚŘENÍM NA EXTRAINTESTINÁLNÍ FORMY

Solen_int-200407-0002.pdf (112966)

 

 

Zpět