JAK LÉČÍ PARAZITY NAŠI ODBORNÍCI

20.06.2016 12:53

Cituji z odborného dvouměsíčníku Dermatovenerologie 2/2016:

 

CUTANEOUS LARVA MIGRANS

MUDr. Martina Zlínská                                                                             Všeobecná fakultní nemocnice v Praze                                     Dermatovenerologická klinika

Kazuistika:

21 letý pacient, celkově zdráv, bez pozitivní alergické anamnézy, chronicky neužívající žádné léky, přichází na ambulanci dermatologie pro 3 týdny trvající svědění a pálení na palci pravé dolní končetiny. V daném místě se objevil nitkovitý erytém. Mírné svědění dosud trvá, jiné příznaky neguje. Doposud léčen nebyl. Před dvěma měsíci se vrátil z Thajska. V té době nocoval na plážích. Na placi byl zjištěn serpinginózní nitkovitý erytém o délce 3,5 cm, s minimálním edémem, bez deskvamace. Diagnostika- larva migrant cutanea- byla provedena na základě klinických příznaků a cestovatelské anamnézy pacienta. Biopsie provedena nebyla, vzhledem k tomu, že bývá málokdy průkazná. Larvu se nedaří zachytit. Viditelná cestička je opožděná reakce kůže na přítomnost larvy. Pokud se pomýšlí na larvu migrans visceralis, je vhodné vyšetřit stolici pacienta na vajíčko parazita- zde bývá průkaz pozitivní. / V kterém státě?/ U larvy migrans cutanea je negativní. Vyšetření se provádí 6 týdnů po nákaze. Pacient byl odeslán na specializovanou ambulanci Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce. Zde byly pacientovi navrženy dvě varianty terapie: 1. Bez léčby- larva po nějakém čase zahyn.                                                                                         

 2. Léčba přípravkem Zentel, který je u nás neregistrovaný a pacient musí podepsat prohlášení, že si je rizik u tohoto přípravku vědom.  /V tom případě by lékaři měli nechat podepisovat pacienty prohlášení když naordinují Warfarin, chemoterapii, statiny, kortikoidy atd…./ Náš pacient si vybral druhou možnost.  Bylo mu nepříjemné mít na palci živou larvu a obtěžovaly ho svědivé projevy. /Komu by nevadily?/  Od lékaře obdržel 3 tablety Zentelu, 400mg, cena jedné tablety 100 Kč /nedostatečná dávka, pětkrát předražené/ užívá se 1 tableta za 24 hodin. Poté projev na palci zmizel. /my víme, že ale nemohla zmizet odevšad a dávka je naprosto neadekvátní./

Zhruba po týdnu se začalo svědění objevovat znovu /to je překvapení!/a po dvou týdnech – v místě konce původního erytému- začínal erytém nový, stáčející se směrem k plantě, délky 2 cm. Pacient čekal další dva týdny/chudák/, ale svědění se stále stupňovalo, a erytémová nitka se stále prodlužovala, nyní až na 4 cm. Pacient byl pozván na kontrolu s návrhem na kryalizaci projevu, s níž pacient souhlasil. / Co mu zbývalo. Proč se nepokračovalo s léčbou Zentelem, zruinovalo by to Bulovku? /

Provedena byla kryalizace tekutým dusíkem v místě celé erytémové nitky. Do tří dnů vznikl puchýř, který se další týden olupoval /úplně zbytečná komplikace/. Po 14 dnech byl projev zhojen, bez erytému, puchýře i deskvamace./s kanónem na komára/.

Co je larva migrant cutanea? Jeden z nejběžnějších tropických /!!/ parazitů zvířat /psi, kočky, hovězí dobytek ./ Abyste věděli, tato larva žije jen v tropech, protože my psi, kočky a hovězí dobytek nemáme!/ Člověk je jen náhodným hostitelem, kde jeho cyklus končí. Patří mezi nematoda, helminty. Nejčastější původci jsou Ancylostoma braziliense, Ancylostoma caninum, Uncinaria stenocephala, Bunostomum phlebotomum, Ancylostoma ceylenicum,  Ancylostoma tubaeforme, Strongyloides papillosus, Strongyloides western. / Neuvedla běžnou Ancylostoma duodenale,  Ancylostoma caninum je u nás také běžná, potvrdí veterináři./

K nakažení dochází při kontaktu bosé nohy či jiné nechráněné části těla s pískem, který byl předtím kontaminován zvířecími výkaly.         / A pískoviště také nemáme!/ Ve výkalech se nacházejí vajíčka, která nakladli dospělí červi, žijící v intestinálním traktu zvířat. Do kůže člověka se dostanou drobnou oděrkou či penetrací přes vlasový folikul. Zde může přežít týdny až měsíce / tak dlouho ho chtěli na Bulovce nechat čekat, než larva sama uhyne!/, ale nemůže se reprodukovat, tak následně hyne. Místa průniku nejčastěji na ploskách, v meziprstních prostorech, kolenou, na rukách. Výjimkou není ani oblast hýždí, například při sezení na písečné pláži.

Larva migrans cutanea patří mezi nejfrekventovanější kožní onemocnění cestovatelů z tropických a subtropických oblastí, a to jihu USA, Karibiku, Jižní Ameriky, Austrálie, jihovýchodu Asie, Afriky. /Jak jinak, u nás přece paraziti nejsou/. Mezi rizikové profese patří farmáři, zahradníci, instalatéři. /Konečně rozumná věta!/ Komplikacemi jsou impetigo a alergické reakce. Prevence je pouze  nošení bot, sezení na ručníku a mytí rukou a nohou. Jiná neexistuje.

Léčba: lokálně thiabendazolový roztok 3x denně 15 dní nebo kryalizace tekutým dusíkem, někdy i opakovaně, larva se nemusí zachytit napoprvé. Úspěšnost lokální léčby je nízká. /To dávno víme! Ale jinak by musel pacient jíst ten strašlivě nebezpečný Zentel! JJJ? /

Jako orální léčba se používá albendazol 400 mg 1x denně 3 dny, nebo Ivermectin 12 mg jednorázově. / Opět chacha! Úplně nemožné dávkování! Ale zajímavé je, že Ivermectin mají, když chtějí?/

V České republice není žádný z těchto léků registrovaný. /Hanba!!/ Pokud pacient má tuto diagnózu a chce být léčen, musí být automaticky odeslán na Kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce, do ambulance tropického lékařství, kde mohou lék předepsat a pacient si jej může zde v lékárně na vlastní náklady zakoupit. /neuvěřitelné, na co je tedy vlastně potřebujeme?/

S čím dál častějšími návštěvami a dovolenými v těchto oblastech je nutné na toto onemocnění nezapomínat.

Nejpikantnější  je, že lékaři a parazitologové se tu plácají po rameni, jak to bravurně vyřešili! Jak jsem šťastná, že nejsem na těchto ,,odbornících“ závislá! Zlatá Salvia! Znovu a znovu se potvrzuje, že český parazitolog nezná ani základy správného odčervení a nesvěřila bych nikomu z nich k odčervení ani kočku. 

Další případ skončil u naší kolegyně. Klientce diagnostikovali nádor v hlavě a po otevření lebky shledali, světe div se, že jde o echinokoka. Něco odřízli, něco se nepodařilo. Lebku zase zavřeli a odeslali ji na Bulovku, kde jí naši prudce fundovaní experti léčili tasemnici – Zentelem!! Po pár dávkách byla pro ně vyléčená. Je to další důkaz, že nemají ani omylem žádné spolehlivé metody, kterými by si potvrdili a zkontrolovali výsledky léčby! Kolegyně samozřejmě ještě echinokoka v mozku pacientky našla. Zentel je určen POUZE k léčbě hlístů. To by se měli učit v prvním ročníku, nebo by měli na nevhodnost tohoto léku pro léčbu plathelmintů přijít sami svými testy!!! Naštěstí už desítky lidí v této republice by oba případy uměli léčit správně, levněji, bezpečněji a rychleji. J. HB 

 

 

Zpět