JAK MNE ANTIPARAZITIKA POSTAVILA OPĚT NA NOHY - REVMATICKÁ ARTRITIDA

13.06.2015 23:18

Červen 2013

     Když mi zhruba před 4 roky „z ničehož nic“  ochrnula noha, a po týdnu se k ní neuvážlivě přidala i druhá, vůbec jsem netušila, že tímto se mi mění můj dosavadní příjemný a poklidný  život.

S nefunkčními končetinami mne odvezli do nemocnice. Čekala jsem, že mi lékař předepíše nějaké léky a pojedu hned domů. Ale soucitné pohledy lékařů a zdravotnického personálu napovídali, že to nebude tak jednoduché.

     Týden mne ponechali ležet a mimo jiných testů provedli i lumbální punkci, neboť padlo podezření na RS. Diagnóza se nepotvrdila a tak mne poslali domů.

      Ale nohy se umoudřit nechtěly, naopak. Přidaly se trávicí a dýchací obtíže, nedostatek slz a slin, začala jsem trpět obrovskými bolestmi hlavy, nemohla jsem přemýšlet, soustředit se, dívat se na televizi, číst. Pak už byl problém i s někým mluvit nebo se zasmát...okamžitě následoval takový prapodivný záchvat hrůzy, děsu a tlaku v hlavě, že jsem musela zůstat ležet bez hnutí se zavřenýma očima i několik hodin.  Přes den jsem kvůli celkové slabosti nebyla schopna jakéhokoliv pohybu. Dopravit se bez cizí pomoci na toaletu nepřicházelo vůbec v úvahu. I tak to byla pro organismus taková zátěž, že jsem byla vždy na pokraji zoufalství.

     Můj život, který před tím překypoval aktivitami, se najednou smrskl na přání přežít další den a noc.  Dny jsem trávila v polosedě, jinak jsem se dusila, se sklenicí vody v jedné ruce a studeným obkladem v druhé, s ústy a jazykem rozpraskanými do krve od nedostatku slin, hlavou rozpálenou jako plotýnka. Kolikrát mi blesklo hlavou, jak by mi bylo dobře v pěkně vypolstrované chladné truhle...

     V tomto stavu jsem musela absolvovat nespočet vyšetření, která vždy jenom ukázala, že uvažovaná diagnóza opět není potvrzena.  Je pravda, že jsem někdy vyslechla takové diagnózy, které by jinému způsobily bezesnou noc. Naštěstí se žádná nepotvrdila. Na obranu zdravotnictví  musím říci, že všichni lékaři, se kterými jsem na svých ,,cestách za zdravím“  setkala, byli velmi vstřícní, a snažili se mi všemocně pomoci. Posílali mne ke všem možným a nemožným specialistům, někteří dokonce zavolali i jiným lékařům, konzultovali můj stav a následně mne k nim odeslali. A tak jsem se dostala dostala i do Revmatologického ústavu.

     V tomto zařízení se shromažďují pacienti různého věku, trpícími příznaky, které na pohled spolu nesouvisí. Zkušený revmatolog ale pozná, že může jít o systémové onemocnění jako je lupus, revmatoidní artritida, systémová sklerodermie, Sj“ogrenův syndrom apod. Tyto diagnózy mají společný základ v autoimunitě a příčina onemocnění bývá neznámá. Nemoci jsou neléčitelné, podávají  se kortikoidy, v některých případech je nasazena biologická léčba.

    Jsem nesmírně vděčná, že jsem mohla měsíc v tomto zařízení pobýt. Zjistila jsem, jaká je prognóza mého onemocnění, jaké jsou možnosti léčby. Viděla jsem v reálu, co mne čeká, pokud se se svým onemocněním smířím, pokud začnu pasivně užívat kortikoidy nebo antimalarika a čekat, co se k mému již i tak bezútěšnému stavu ještě přidá. Zjistila jsem, že pokud nevezmu osud do svých rukou, nikdo mi nepomůže.

    Vzpomněla jsem si na roztok pana J. H., o jehož pozitivních účincích na organismus jsem kdysi četla. Četla jsem samozřejmě i varovné hlasy, ale co se mi mohlo stát ještě horšího. Začala jsem užívat minidávky a postupně navyšovat. Během několika měsíců začala mizet ta nejhorší únava a bolesti. Byla jsem schopna přečíst na netu i několik článků...a samozřejmě v článcích od paní Ing. Hany Bláhové jsem se „našla“. Začala jsem si postupně dávat dohromady  příznaky, které předcházely mému  onemocnění (svědění kůže, pocení v noci, zapomnětlivost....). Ale každý vám řekne, prosím tě, to já mám taky....to je věkem, to je normální. Ale normální to nebylo a není.

    Paní Bláhová mi doporučila svou kolegyni, která mi na „podvodném přístroji“, jak někteří s despektem nazývají diagnostický přístroj Salvia, vyměřila spoustu zátěží od různých bakterií, virů, prvoků včetně plasmodií, až po větší parazity typu škrkavek, roupů, vlasovců apod. V životě jsem o takové zoo neslyšela, natož abych připustila, že je umístěna ve mně. Obdržela jsem několikery informační preparáty, rozpis antiparazitik, a doporučení zakoupit další  „podvodný přístroj“ Zapper s navolenými  frekvencemi.

     Na vlastní riziko jsem si sehnala antiparazitika, a začala s užíváním.

     Musela jsem projít několika antiparazitními kúrami, vybrala spoustu informačních preparátů, skoro denně jsem zapperovala. Od kontroly ke kontrole se můj zdravotní stav lepšil a lepšil, bolesti kloubů se mírnily. Rameno, které mělo rozsah pohybu pouze do třiceti stupňů, se přes noc umoudřilo. V euforii, že mohu po dvou letech hýbat rukou, jsem si ráno od radosti vyhodila žebro. Začala jsem zase chodit, komunikovat s lidmi, pracovat na počítači, číst, přemýšlet a smát se.           

     Takže vážené kapacity, v úctě k vám všem, jestli je toto placebo efekt, používejte jej také!!!! Účel světí prostředky. Dávejte také pilulky, po kterých lidé pookřejí, po kterých začnou zase žít a nebudou muset živořit.....

      Nemohu říci, že jsem zcela bez obtíží, že vydržím to, co před onemocněním....ale teď mne lidé zastavují a ptají se: jak jste to udělala, že už nemáte berle, že nejste na vozíku, že tak dobře vypadáte.....? D. F.

Komentář  HB:                                                                                                          

Vážení, jistě jste už sami poznali, že hlavními pachateli vážných zdravotních problémů mé kolegyně byla filária a plasmodia. Mohu potvrdit, že kdybych si musela ze všech léčebných prostředků, se kterými jsem za 11 let pracovala, vybrat jen tři, byly by to Humblův roztok, a léky proti vlasovcům. Co se týče oficiální parazitologie, svítá na východ od nás. Slovenští parazitologové zjistili vysoké procento dirofilarióz u svých psů a otevřeně prohlašují, že přenos na lidi je možný prostřednictvím hmyzu. Také mluví o autochtonních-původních- nákazách malárie na svém území, stovky infikovaných byly evidovány na jihu Slovenska ještě v šedesátých letech minulého století. /Totéž se odehrávalo na jižní Moravě a v jižních Čechách/. Slovenští parazitologové své poznatky netají a zavedli otevřený přenos informací směrem k veřejnosti. Přenašeč, komár rodu Anofeles, žije na Slovensku i na našem území dodnes a rozmnožil se po záplavách. Kolegyně, která paní F. měřila, odvedla skvělou práci. Jak je vidět, pokud se dobře měří, stejná úspěšná terapie je opakovatelná i na druhé straně republiky, tedy je správná. Není to dáno osobou, která měří a vyvolává v lidech falešné naděje ústící v placebo-efekt.  Fungují prostě jen správné léky, vhodně podané.  Diagnostické přístroje, které nemají ve své databázi dirofilária, mají vážný hendikep, protože symptomaticky patří filarie k tomu nejhoršímu, co naše tělo hostí. Terapeuti, kteří je obsluhují, mají pak jen omezenou možnost svým klientům opravdu pomoci. Odstranit mikrofilárie z těla na sto procent je velmi obtížný úkol. O to je radostnější výsledek, když se práce podaří. Na filárie neplatí žádné frekvence, ani byliny. Jen chemie. Zapper i plazmový generátor je spíše rozplaší a posunou o orgán dále. Vše jsme mnohokrát s kolegy vyzkoušeli a výsledky byly tak slabé, že nestály ani za čas těmto soft terapiím věnovaný. Navíc nevím jak zdůraznit, že mikrofilária jsou novodobý mor, že většina obyvatel naší republiky je hostí, více nebo méně, jeden nebo několik druhů, a že se účastní etiologií téměř všech závažných diagnóz. Není obor, kterého by se dirofilárie netýkaly, od neurologických obtíží, depresí, migrén, panických poruch, po astmata, alergie, ekzémy, otoky, poruchy srdečního rytmu, vysoký tlak, embolie, žilní nedostatečnost, lymfostáze, poruchy krvetvorby, revmatickou artritidu, všechna autoimunitní onemocnění atd.  Filária, prvoci i plasmodia vyvolávají ,,autoimunitu“! Jsem si plně vědoma smršti nevole, která se opět snese na mou hlavu, ale tak jako se pomalu potvrzují i mé předchozí výzkumy, / viz opavské tasemnice, viz článek v MF Dnes, viz práce švýcarských a německých parazitologů/, potvrdí se časem oficiálně i vysoká prevalence filarióz. Věřím, že se najdou odborníci, kterým to začne vrtat hlavou, třeba si některý student umane, že na tom postaví svou diplomovou práci. Pak se snad také začne uvažovat o oficiální registraci vhodných léků pro naši republiku.  

 

Paní Bláhová,

     hlásím, mise splněna.....pronikla jsem na nepřátelské území Revmatologického ústavu a rozmístila 3 diverzantské časopisy zn. Regena po chodbách.

    Pokud je vedení neobjeví a nezlikviduje, je tu reálná šance, že by si mohl někdo, dle návodu v příbězích, zachránit život.            

      D. F.         8. 8. 2013

Zpět