KONCENTRACE ŽALUDEČNÍ KYSELINY - REFLUX JÍCNU

19.10.2015 09:11

Otázka:

,,Chtěla bych se zeptat, jestli Salvie umí změřit, zda mám v žaludku dostatek nebo nedostatek žaludeční kyseliny? A jestli je tento výsledek přesný? Dozvěděla jsem se totiž, že někteří gastoenterologové toto vyšetření nedělají nedělají vůbec, a ti, co to zjišťují, nemají výsledky přesné, ale orientační.                                                              

Přeji hezký den, Tereza.

 

 

Odpovídá: EUGENIA Kuhn, naše kolegyně ze SRN:

 

Jedná sa o proces tvorby žaludeční kyseliny podle potřeby. Musíme si uvědomit, že není důležité množství HCl, ale její kvalita- koncentrace. Snížená kvalita se projeví v malabsorbci- špatném vstřebávání vitamínu B12. Jeho nedostatek má pak vliv na další tělesné funkce.    Na koncentraci HCl závisí i reflux žaludeční kyseliny do jícnu.  Dostatečné množství žaludeční kyseliny vytvoří kromě jiného tlak v žaludku na oba svěrače- horní i dolní. (Sphingter). Ty se uzavřou a tak může proces trávení a zpracování potravy v žaludku probíhat. Mladí lidé vytvářejí až 250 ml žaludeční šťávy/kyseliny za hodinu, pokud musí trávit, lidé ve věku 50-60 let mohou vytvářet jen kolem 40ml, což je málo na to, aby se vytvořil dostatečný tlak, který uzavře oba svěrače. Tlak a koncentrace HCl jsou ovládané tělesným kontrolním systémem, který pracuje nezávisle na našem vědomém ovládání. Betain je dobrá pomůcka na podporu tvorby HCl v žaludku. Musíme myslet i na to, že potrava se zpracovává v žaludku mezi 2-9 hodinami. Co mi nejlépe pomůže štěpit potravu a ničit patogeny? Dobrá koncentrace HCl!! Také nezapomenout, že starší lidé pijí méně tekutin, takže jich pak není dostatek na tvorbu žaludečních šťáv.  

 

Tady je troche více o funkci žaludeční kyseliny:

Denně vyprodukujeme cca 2-3 litry žaludeční kyseliny, která je bohatá na enzymy, obahuje vodu, kyselinu chlorovodíkovou, pepsinogen, případně pepsin, mucin a bicarbonát. K tomu se tvoří v žaludku ještě tzv. intrinsic faktor a nepatrné množstvo lipázy.

 

pH hodnota (faktor kyselosti) žaludeční šťávy j mezi 1,0 a 1,5 (velmi, silne kyselá, na srovnání tolní ocet má cca 3,0-3,3 pH)

35% HCl má pH -1,0,                                                                                        

3,5% HCl ma pH 0,00,                                                                                         

0,35% HCl ma pH 1,0.                                                                                           

 Žaludeční šťáva má pH mezi 1,0 a 1,5 pH                                                                     

obsah HCl v žaludku je mezi 0,35 a 0,30%                                                                

 

Čím vyšší obsah, tím je žaludeční šťáva kyselejší. Úloha HCl je aktivace pepsinogenu, likvidace mikroorganismů, a denaturace proteinů, přijímaných potravou.

Aktivací pepsinogenu vzniká pepsin, který působí jen za přítomnosti HCl. V kyselém prostředí je to enzym, štěpící proteiny.                                        

Aby žaludek nebyl napadán vlastní kyselinou, vytváří si slizniční povlak, mucin, který je tvořený mukózou, a chrání sliznici žaludku před poleptáním vlastní kyselinou a agresivními složkami, jako jsou žluč, glukokortikoidy, NSAR, etylalkohol, infekce. V případě, že je sliznice žaludku oslabena, a žaludek produkuje méně šťávy, případně žádnou šťávu, dochází k tzv. achylii. Symptomaticky se achylie projevuje malabsorbcí a průjmem, je spojovana s i. perniciózni anemií. Terapie achylie spočívá v dietě a dodávání vitamínu B12. 

Pokud nemáme dostatek koncentrace HCl v žaludeční šťávě, uvolňuje se svěrač na vstupu do žaludku. Svěrač oddělující jícen –oesophagus - od vlastního žaludku. Jen pokud máme dostatečnou koncentraci HCl, může svěrač otvor dokonale utěsnit. Otevře se jen tehdy, když dostane impuls, že jídlo má být posunuto do žaludku. V případě nízké koncentrace HCl je možnost pronikání žaludeční kyseliny do jícnu a dochází k refluxu – pálení žáhy. Tekutina může být aspirovaná do plic a může způsobit zánět průdušek. Při opakovaných refluxech může dojít ke karcinogenním změnám, hlavně jícnu.

Diagnostika

Možnost kvantitativní i kvalitativní analýzy žaludečního sekretu – PENTAGASTRIN-TEST                                                                         

neinvazivní  - Sonographie, rentgen                                                                            

a invazivní -  GastroskopieERCP

 

Eugenia Kuhn

Zpět