LEPEK - PODVOD STOLETÍ A SKVĚLÝ BYZNYS

21.01.2016 11:29

Uvedený výskum bol publikovaný v roku 2014 v Žurnále gastroenterológie.

Príbeh, ktorý vyvolal vo vedeckom svete rozrušenie

Tento výskum nadväzoval na experiment, ktorý v roku 2011 vykonal Peter Gibson v laboratóriu na Monashskej univerzite v Austrálii.                                                                                    

Vtedy síce malá, no vedecky významná štúdia zistila, že strava obsahujúca lepok môže aj u ľudí netrpiacich plnohodnotnou celiakiou (známym autoimunitným ochorením spúšťaným lepkom) vyvolať ťažkosti v tráviacom systéme.                                                                                              

Lepok je bielkovina, ktorá sa nachádza v pšenici, jačmeni a ďalších obilninách. Pečivu dodáva jeho typickú žuvateľnosť a často sa používa aj ako náhrada mäsa.                                                            

Ak ste už niekedy jedli „pšeničné mäso“, seitan alebo falošnú kačku v thajskej reštaurácii, tak to bol práve on.                                                                                                                                                                          

Lepok, respektíve jeho neprítomnosť, je veľmi veľkým biznisom. Dnes až 30% zo všetkých ľudí chce konzumovať menej lepku.                                                                                                               

Odhaduje sa, že len v USA je ročný trh po produktoch neobsahujúcich lepok vo výške 15 miliárd dolárov. V prepočte na Slovensko je to okolo 200 miliónov Eur za rok.                                                                                                                                   

Experti odhadujú, že len asi 1% obyvateľov, čiže zhruba 50 tisíc ľudí na Slovensku, trpia celiakiou. Avšak bezlepkové potraviny si kupuje až 18% ľudí.                                                                       

No a keďže sa lepok vyskytuje v každej normálnej strave, Gibson nebol so zisteniami spokojný. Chcel vedieť, prečo lepok vyvoláva u ľudí alergické reakcie a či úlohu v tom nehrajú aj nejaké iné faktory.                                                                                                                   

Rozhodol sa preto pre extrémne rigidný vedecký experiment, na úroveň ktorého bežné nutričné štúdie až nezachádzajú. Vybral si preň 37 testovaných osôb, ktoré sa sami identifikovali ako citlivé na lepok.                                                                

Ako prebiehal experiment

Ako sa uvádza v blogu Real Clear Science Newton, experiment prebehol nasledovne:     

Testovaným subjektom sa podávali rôznorodé jedlá počas trvania štúdie. Všetky spúšťače alergických reakcií v tráviacom trakte boli zo stravy vyňaté, vrátane laktózy (z mliečnych produktov), niektorých konzervačných látok ako benzoátov, propionátov, siričitanov, dusitanov či fermentovateľných a ťažko absorbovateľných sacharidov s krátkymi reťazcami, známymi pod skratkou FODMAPs.Nakoniec im boli počas 9 dní odoberané a analyzované vzorky moču a stolice. S touto štúdiou nechcel Gibson nechať nič na náhodu. Testovaným osobám sa podávala najprv strava s vysokým obsahom lepku, potom s nízkym a napokon so žiadnym lepkom (placebo). Žiadna osoba v ktoromkoľvek okamihu experimentu vedela, ktorý typ stravy konzumuje.

Čo experiment zistil

V závere všetky testované subjekty do určitej miery vykazovali bolesti, nafúkanie, nevoľnosť či plynatosť. A to bez ohľadu na to, či ich strava obsahovala lepok alebo nie!                                  

 „V kontraste s našou prvou štúdiou… sme nedokázali nájsť absolútne žiadnu špecifickú odozvu na lepok“, vysvetľuje Gibson vo svojej správe.                                                                                                       

Ďalšia, tretia a ešte väčšia štúdia publikovaná tento rok zistené fakty znova potvrdila.

Ako tomu celému rozumieť?

Zdá sa, že ide o takzvaný „nocebo“ efekt.                                                                                                      

To znamená, že ľudia, ktorí sa sami diagnostikovali ako citliví na lepok, očakávajú, že sa po jeho skonzumovaní budú cítiť horšie. No a napokon sa preto aj horšie cítiť skutočne budú. Okrem toho títo ľudia bývajú aj oveľa viac vnímavejší k svojmu tráveniu a častejšie sa monitorujú.                                                                                                                                                 

Ďalším vysvetlením môže byť aj to, že ich tráviace ťažkosti vyvolávajú práve vyššie spomínané FODMAPs, čo ľudia zle interpretujú ako citlivosť na lepok.                                                             

Uvedené látky sa totiž často vyskytujú v tých istých potravinách ako lepok.                                                       

To však stále nevysvetľuje, prečo negatívne reagovali aj ľudia, ktorí nekonzumovali žiadne z možných alergénov.                                                                        

A tak sme zrejme späť pri našom „nocebo“ efekte, teda pri namýšľaní a psychickom privolaní si ťažkostí.

Záver

Patríte aj vy medzi ľudí, ktorí netrpia celiakiou, no lepku sa pre istotu vyhýbate? Nemusíte! Kľudne choďte, s chuťou si privoňajte k vášmu čerstvému chlebu a aj ho s chuťou zjedzte.

 

KOMENTÁŘ:                                                                                                              

Není to tak jednoduché. Tento výzkum vlastně říká, že si lidé potíže se zažíváním vymýšlí. Lidem, kteří trpí lepkovou intolerancí, nedoporučuji najíst se bez rozmyslu pečiva ve velkém. Od zažívacích potíží typu plynatost, křeče, bolesti břicha, pálení žáhy, se jejich potíže mohou vystupňovat až ke vzplanutí alergických kožních reakcí ve formě svědivého exantému. Tyto problémy si celiaci snad také vymýšlejí a jsou to tedy mimořádně zdatní simulanti? Ne, oni potíže skutečně mají, ale zcela jiného rázu. Všichni tito lidé trpí běžným prvokem, bičíkovcem Giardia intestinalis. Tento prvok je tak rozšířený proto, že je v přírodě velmi hojný a může se objevit i v obyčejné pitné vodě. Viz www.medicelo.cz  - článek Prvoci v pitné vodě.                                                                     

Fakt, že nám tento parazit může téci doma v kuchyni z kohoutku, je už oficiálně prokázán mikrobiology. Po ročních testech pitné vody napříč republikou, které pomáhali provádět všichni členové naší skupiny, můžeme odhadnout, že zhruba v 70% našich domácností se tento prvok v pitné vodě vyskytuje.                                                                                                                            

A nemusí jít jen o jednoho prvoka, ve vaší vodě se může vyskytovat prvoků několik, bakterie a další nežádoucí látky. Ne všichni jsou na ně citliví, ale počet lidí citlivých k prvokům roste. Někdo na ně reaguje zažívacími potížemi, jiný ekzémem. Atopický ekzém má jako hlavního spouštěče opět- Giardii intestinalis.                                                                                                                          

Proč v jedné a té samé domácnosti žijí vedle sebe lidé, kteří mohou stejnou vodu bez problémů pít, a jiní, kteří mají průjmy, bolesti nebo ekzém i po malém loku? Lidé, kteří jsou choulostiví k bičíkovcům a prvokům obecně, mají většinou více souběžných infekcí, nebo nějaké infekce zažívacího traktu již prodělali / E. coli, Salmonella, EBV, žloutenky, helicobacter, campylobacter a další…/. Znám i případy, kdy celiakii spustilo očkování.

Často jsou to také lidé, kteří jsou vystaveni prvokové zátěži dlouhodobě, i od narození, kdy ještě jejich imunitní systém nebyl rozvinut, a dnes je jejich imunitní obrana již vyčerpána.  

 

Co uděláte, když budete chtít, aby vám dobře vykynul kvásek? Ke kvasnicím přidáte vlažné mléko, cukr a mouku - pochopitelně s lepkem. Kvasnice to milují a rychle rostou. A s bičíkovci je to stejné. Dali jste jim skvělou potravu k množení. Milují to samé co my- cukr, mléko, mouku. Lidé to vypozorovali a odvodili z toho laktózovou a lepkovou intoleranci, snaží se vyhýbat těmto potravinám i cukru. Jak jste se dočetli, ani strava bez lepku neměla na pokusnou skupinu ozdravující vliv, a to proto, že prvok přežije i na chudší stravě, dokud žijeme my. Sám od sebe nás neopustí, není sebevrah. Jen šestitýdenní hladovka by snad vyhubila celou kolonii, ale k tomu se málokdo odhodlá, a zcela zaručené to není. Kratší hladovka způsobí, že sice část uhyne z nedostatku potravy, ale jakmile začnete zase normálně jíst, přeživší jedinci to dohoní a domnoží se. Ruské přísloví říká: ,,Parazit vydrží více než člověk“. Samozřejmě, když mu podstrojujeme, rychleji se množí a obsazuje další území. Jeho metabolity jsou pro nás toxické a snažíme se jich zbavovat, kudy to jde - stolicí, kůží.

Proč se na to dosud nepřišlo? Kultivovat prvoky je obtížné, sondy do žaludku nebo duodena jsou nepříjemné a často nevýtěžné, prvok je choulostivý na vnější podmínky a brzo hyne, je potřeba kvalitní mikroskop, zkušený laborant, vzorky musí být zkoumány co nejdříve po odběru. O prvocích se lékaři neučí, při vyšetřeních na ně nepomýšlí, a laborant provede jen ty testy, které mu byly zadány a za které dostane zaplaceno. A proč by pojišťovny proplácely testy na prvoka, o němž nikdo běžně neslyšel?

Téma je to mezi odborníky ještě poměrně ,,mladé“, takže zatím ani nejsou zpracovány normy na povolené množství prvoků, které smí vodárna pustit do vodovodního řadu, i když vodárenští pracovníci o tomto nebezpečí ví.

Léčba celiakie je poměrně jednoduchá. Pokud by šlo jen o Giardii intestinalis, stačí na to u nás registrovaný levný Entizol a léčba je desetidenní. Jsou-li ve vaší pitné vodě ještě jiné druhy, potřebujete ještě další lék, většinou také poměrně levný, na dalších deset dní.

Proto souhlasím s autorem článku, že bezlepková dieta, bezlepkové potraviny a léky na odbourání lepku, včetně INFORMATIK!!!!!, jsou jeden velký podvod a jsou úplně zbytečné.

Tohle zní až příliš snadno pro lidi, kteří pracně shánějí bezlepkové pečivo, museli se naučit péci doma, a mají obavy cestovat nebo pouštět potomka- celiaka na dětský tábor. To je snad nějaká pohádka? V tom bude nějaký háček!                                                                   

Ano, jeden háček to má, a to je nutnost pořízení kvalitní filtraci vody s UV lampou do vaší domácnosti. Filtrace s UV lampou je schopna ty prvoky, které nezlikviduje vodárna, spolehlivě zahubit. Čas od času potřebuje kontrolu. Pořízení filtrace s UV lampou je již trochu dražší záležitost, v průměru kolem 10.000,-, ale když uvážíte, kolik jste již vydali za léky, doplňky stravy, ,,zdravé potraviny“ bez lepku, jak máte komplikovaný život a každý pobyt mimo svou kuchyni, domnívám se, že je to zanedbatelná částka. Necelý měsíc detoxu a kvalitní pitná voda vám může změnit život.

Ing. Hana Bláhová,

Brno 19.1. 2016

Zpět