MECHANISMUS IMUNITNÍ OBRANY NAŠICH SLIZNIC - Pomůcka začínajícího terapeuta

22.09.2015 23:32

Sliznice cest dýchacích, nebo zažívacího a močopohlavního traktu, jsou vstupní branou infekcí do našeho těla. Proto mají dokonce několik mechanismů, jak se ubránit stálému přísunu patogenů. Všechno, co vdechneme, sníme, nebo v čem se vykoupeme, o pohlavním styku nemluvě, může být pro nás do jisté míry škodlivé. Organismus si proto vybudoval několik ochranných systémů: 

1. Těsné spoje epitelu brání průniku virů, prvoků a bakterií

2. Řasinky zachytávají mikroby a svými pohyby je vysouvají ven z těla

3. Mucin, hlen na povrchu sliznic, zachytává bakterie, brání jejich adhezi-přichycení- na povrchu sliznic

4. Lysozym zabíjí grampozitivní bakterie, /streptokoky, stafylokoky/, ničí jejich stěnu. Pozitivní vlastnosti lysozymu objevil Alexander Fleming, poprvé děla pokusy s lysozymem v našich slzách a slinách.

5. Laktoferin a ceruloplasmin váží železo a měď a inhibují tak růst mikrobů

7. Sekreční Ig blokují adherenci bakterií k epitelu

8. Samotná obnova buněk epitelu slouží jako mechanická obrana: pokud se bakterie prodere všemi obrannými mechanismy a přeci jenom se přichytí, odpadnutí povrchových buněk její snahu zcela vynuluje.

Ne všechny bakterie, které osídlují naše tělo, jsou pro nás škodlivé. Rozlišujeme tři skupiny bakterií, podle jejich vztahu k makroorganismu:

1. Symbiotické, které jsou našemu tělu prospěšné, například bakterie ve střevě, které se účastní metabolických procesů hostitele

2. Komensálové, bakterie makroorganismu neškodí, ale ani mu nepřináší užitek.                                                                                    To mohou být běžné druhy streptokoků a stafylokoků, kandidy, dokonce taková Salmonella, která zahrnuje až 40 subtypů, od agresivních po komensály, může osídlovat naše střevo, aniž nám nějak škodí. Kandida je zase běžnou součástí ženských sliznic i střeva, a škodí až v případě, že se přemnoží. Přemnožení je však většinou důsledkem užívání antibiotik, které kvasince vyhubí přirozené nepřátele, nebo důsledkem prvokové nákazy, kdy se kandida jako sekundární nákaza množí ,,pod svícnem“ nákazy primární. Primární nákazou bývají giardie, chilommastix, trichomonády, améby, nebo jiné prvokové nákazy.

Komensální bakterie soutěží /kompetice/ o své místo na slunci, respektive na sliznici. Nachází se zde až 10 na čtrnáctou bakterií, rozdělených do cca 1000 druhů, z nichž asi 50 % je nekultivovatelných. Na sliznici vytvářejí složitý ekosystém, který je součástí přirozené imunity sliznice a kůže. Mikroorganismy spolu vzájemně interagují a produkují bakteriociny, antimikrobiální látky, kterými hubí patogenní bakterie. Tomuto jevu se říká kolonizační rezistence.

3. Patogenní – bakterie makroorganimu škodí

 

Databáze prakticky všech biorezonančních diagnostických přístrojů /Oberon, Diacom, Senzitiv Imago, Life streem, Metatron…./ je bohatě zastoupena symbiotickými či komenzálními bakteriemi, namátkou Bacterium lactis, streptokoky, stafylokoky, kandidy, plísně typu Mucor, Bacteroides fragilis a další, které zavádí terapeuta na scestí. Terapeut, který nemá základní znalosti mikrobiologie, pak přeceňuje závažnost nalezených zátěží, a směřuje léčbu nevhodným směrem. Hroutí se nad chlamydií nebo stafylokokem a nerozezná, že v těle jeho klienta řádí daleko závažnější plasmodium nebo blastocystis. Přístroje byly ale zkonstruovány tak, aby jejich databáze obsahovaly hlavně běžné a známé patogeny, které svou exotičností neodradí případné kupce. Cílovými klienty měli být v první řadě lékaři, jimž je pojem stafylokok, kandida, nebo streptokok blízký, proto jim i výstupy těchto přístrojů nejsou nijak podezřelé, připadají jim pravděpodobné a věrohodné, a ochotně si takový přístroj koupí.

Terapeuty nevzdělané v mikrobiologii pak ani nezarazí, když k několika symbiontům a komenzálům jim přístroj vyplivne i vlasovce medinského, trypanozomu spavičnou, leishmanii, pijavici, virus vztekliny, nebo ebolu. Záplava vytestovaných kovů je navíc naprosto nezkontrolovatelná – nedokáže ji zpochybnit ani fundovaný mikrobiolog, takže terapeut na ně může vesele podávat plno doplňků stravy.

Tři obecná pravidla diagnostiky:

pomohou terapeutovi se zorientovat, zda jím vytestované zátěže odpovídají stavu klienta, nebo jsou zcela mimo mísu:

1. Čím je pacientovi hůře, tím více zátěží najdu, nebo tím závažnější patogeny najdu. Pokud mám popsaný papír a klient hlásí, že je mu vcelku dobře, jen se přišel pro jistotu překontrolovat, jasně vidím, že měřím špatně.

2. Čím záhadnější chorobou klient trpí, tím nezvyklejší patogeny můžete očekávat. Zase buďte ve střehu, když vytestujete běžné bakterie a viry, které má kdekdo, a které mu už musely být někdy v minulosti vykultivovány i lékaři. Ty nebudou tou hlavní příčinou. Současně ale, a to už je vyšší dívčí škola, to musí být patogen, který mohl klient opravdu poměrně běžnou cestou dostat, a to protože cestoval, nebo protože má podobné závažné choroby mezi předky. Tedy pokud má klient například myastenii gravis, oficiálně nemoc neznámé etiologie, je pravděpodobné, že najdu méně obvyklý virus obrny, když jsme na ni byli všichni očkováni, ale není pravděpodobné, že najdu virus Marburg, když nebyl nikdy v Africe. Atd. Sebekontrola je nutná.

3. Pocity klienta musí odpovídat naměřeným zátěžím!!!

Klient sotva chodí, je extrémně unavený, má bolesti, a vy naměříte tři viry a dvě bakterie? To asi nebude správně?    Klient přicupital zvesela, je pln sil, hlásí, že se cítí dobře, a vy jste přesto našli řadu virům bakterií a parazitů? Jsou tu dvě možnosti. Buď neměříte dobře a raději si překontrolujte měření od A do Z. Nebo to nemusí nic znamenat, protože jsou to běžné, nezávažné viry a bakterie, které jeho imunitní systém v pohodě drží v latentním stavu. Najdete li paramyxoviry, o nic nejde, najdete- li žloutenku D, přenastavte si Salvii a měřte znovu. J Pokud si zvyknete na sebekorekci a kontrolu naměřených zátěží ,,přes mikrobiologický palec“, nebude se vám stávat, že naměříte nesmysly a klienta budete prokrmovat zbytečnými léky. Váš klient také bude postupovat rychleji. Kontrola parazitární zátěže pomocí vzorků příslušných antihelmintik je samozřejmostí.

Ing.Hana Bláhová

Zpět