Metodické doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu k opatřením bránícím výskytu parazitických prvoků v pitné vodě

08.07.2015 13:25
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV
Šrobárova 48
100 42 Praha 10
Telefon:
Fax:
+420 267 081 111
+420 267 311 188
E-mail:
URL:
zdravust@szu.cz
http://www.szu.cz
Datum: 6.1.2005
Naše ís. jednací: CHŽP-16/05
Vaše ís. jednací:
Vc: Metodické doporuení SZÚ – Národního referenního centra pro pitnou vodu
k opatením bránícím výskytu parazitických prvok v pitné vod
Úvod
Pitná voda musí být zdravotn nezávadná, což znamená, že „…nesmí obsahovat
mikroorganismy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v potu nebo koncentraci ohrožujících veejné
zdraví.“ (§ 3, odst. 1, vyhlášky . 252/2004 Sb.). Nepítomnost patogenních mikroorganism a
parazit se z praktických dvod neovuje ve vod pímo, ale pomocí systému zástupných
organism, tzv. indikátor fekálního zneištní (fekálních proto, protože naprostá vtšina zdravotn
významných mikroorganism penášených vodou je fekálního pvodu). Tento tradiní systém má
své výhody, ale i nevýhody. Mezi nevýhody patí i skutenost, že indikátorový systém nedokáže
vždy indikovat pítomnost patogenních (mikro)organism a to zvlášt u vod dezinfikovaných
tradiními zpsoby. Dvodem je, že vtšina používaných indikátorových organism (Escherichia
coli, koliformní bakterie, enterokoky) je vi dezinfekci citlivjší než nkteré patogenní
(mikro)organismy. Vysoká odolnost vi bžn používaným dávkám chloru nebo oxidu
chloriitého je typická zvlášt pro prvoky rod Cryptosporidium a Giardia, resp. pro jejich trvalá
stádia (oocysty a cysty).
Zdravotní rizika kryptosporidií a giardií
Parazitití prvoci rod Cryptosporidium a Giardia patí k nejvýznamnjším pvodcm
prjmových onemocnní s celosvtovým výskytem. Vykazují mnohé spolené epidemiologické
znaky. Zdrojem zárodk jsou krom lovka hospodásky chovaná zvíata, ale i domácí a divoká
zvíata. Oocysty kryptosporidií (o velikosti asi 4-6 m) a cysty giardií (o velikosti asi 8 – 15 m) se
vyznaují vysokou odolností k vlivm prostedí, díky níž jsou schopny pežívat po msíce ve
vodním prostedí. V povrchových vodách (a to i v R) se oocysty a cysty bžn vyskytují. Infekní
dávka je mimoádn nízká: k vyvolání infekce postaí jedna až deset oocyst kryptosporidií a mén
než deset cyst giardií. Klinický obraz kryptosporidiózy a giardiózy (jak se onemocnní zpsobená
tmito parazity nazývají) se vyznauje širokým spektrem gastrointestinálních píznak, z nichž
pevažují chronické prjmy, bišní kee, únava, nevolnost, nechutenství a ztráta hmotnosti. U
nkterých osob mže nákaza probhnout dokonce bez jakýchkoli píznak, naopak u osob
s poruchou imunity mže mít onemocnní kryptosporidiózou tžký a chronický prbh, nkdy i
s fatálním koncem.
V USA a Velké Británii jsou v posledních 15 letech oba tyto parazité nejastjší píinou
epidemií z pitné a rekreaní vody (kryptosporidium bylo píinou dosud nejvtší – co do potu
postižených osob – dokumentované epidemie z pitné vody na svt, pi které v roce 1993
onemocnlo v americkém Milwaukee okolo 400 tisíc osob; voda pitom tehdy ve sledovaných
ukazatelích splovala platné hygienické požadavky na pitnou vodu…). Ojedinlé pípady epidemií
jsou hlášeny i z nkterých dalších evropských zemí (mimo Velkou Británii). V eské republice
nebyla dosud žádná epidemie z pitné vody zpsobená tmito parazity hlášena, ale není vylouen
jejich podíl na nkteré z epidemií, u nichž se pvodce nepodailo prokázat.
Serologické studie provedené nedávno na vzorcích z roku 1985 ukazují, že ped 20 lety
pišla významná ást tuzemské populace s kryptosporidiem do styku, piemž populace zásobovaná
pitnou vodou z povrchových zdroj vykazovala vyšší seroprevalenci. I v souasné dob jsou v R
hlášeny ojedinlé (ne-epidemické) pípady obou chorob, ale jejich nízký poet neodpovídá reálné
situaci – píin, pro tomu tak je, je celá ada, poínaje lehím prbhem nemoci, který nemocného
nenutí vyhledat lékaskou pomoc, až po chyby v diagnostice a hlášení.
Rizikové faktory ovlivující pítomnost kryptosporidií a giardií v surové s upravené vod
Na pítomnost i nepítomnost parazit v upravené vod má vliv množství faktor týkajících
se inností v povodí, zdroje vody, hydrogeologické charakteristiky infiltraního povodí a
zabezpeení jímacího objektu (u podzemních vod), zpsobu úpravy vody a integrity vodovodní sít.
Výet rizikových faktor, které mohou vést k pítomnosti obou parazit v pitné vod, je uveden
v píloze . 1. V primárním riziku jsou všechny zdroje povrchových vod a podzemních vod
ovlivnných povrchovými vodami. Preventivn je však vhodné zhodnotit riziko též u podzemních
zdroj, u kterých provozovatel s jistotou neví, zda jsou (mohou být) ovlivnné povrchovou vodou –
lze k tomu nap. použít dotazník uvedený v píloze . 2.
Zatímco rizikové faktory zmínné v pedchozím odstavci (resp. pílohách 1 + 2) jsou
dležité pro obecné zhodnocení rizikovosti systému zásobování, vedle toho existuje nkolik
indikátor, které ukazují na možnou aktuální pítomnost životných (oo)cyst obou parazit
v upravené pitné vod. Jedná se zejména o:
Zvýšené zneištní surové vody, zejména po silných dešových srážkách.
Nedokonalá úprava vody (ve vztahu ke kvalit surové vody) – absence postup odstraujících
ástice (koagulace, filtrace…).
Chyby v managementu a provozu by jinak adekvátní technologické linky úpravy – zvlášt pi
zvýšeném zneištní surové vody.
Pronikání odpadních vod do vodovodní sít v dsledku netsnosti potrubí a nedostateného
tlaku vody.
Podezení na pítomnost (oo)cyst kryptosporidií a giardií v pitné vod
Výrobce vody se mže o problému rizik kryptosporidií a giardií v jeho vodárenském
systému dozvdt (a) pedem, (b) aktuáln, nebo až (c) zptn:
a) Výrobce vody si dobrovoln a preventivn provede rizikovou analýzu celého svého systému
zásobování pitnou vodou (odbr i jímání vody vetn ochranného pásma i píslušné ásti
povodí, jednotlivé stupn v procesu úpravy vody, distribuce vody) a zjistí, že existuje riziko
pítomnosti tchto parazit v upravené vod. Jedná se o moderní pístup analogický pístupu
používanému již delší dobu povinn pi výrob potravin (tzv. systém HACCP – analýza a
urení kritických kontrolních bod pi výrob), který je založen na myšlence, že
nezávadnost pitné vody (potravin) nelze zaruit obasnou kontrolou výsledného produktu,
ale dslednou kontrolou celého procesu výroby a zvlášt jeho „slabých míst“ (kritických
bod). Podrobnosti lze nalézt v zahraniní1 i eské2 literatue.
b) Aktuáln by si ml výrobce uvdomit riziko tehdy, když zajistí výrazné nebo neobvyklé
zhoršení provozních parametr úpravy, napíklad zákalu i potu ástic velikostní kategorie
kryptosporidií a giardií.
c) Zptn zjistí výrobce vody problém nap. tehdy, vyskytne-li se epidemie kryptosporidiózy
nebo giardiózy a bude-li epidemiologicky prokázáno, že zdrojem nákazy byla pitná voda
distribuovaná výrobcem. To však bude v našich podmínkách spíše výjimené – astjším
1 Nap. Guidelines for drinking water quality. 3rd edition, WHO, Geneva 2004. Chapter 4. Water Safety Plans.
http://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/en/gdwq3_4.pdf.
2 Nap. Hušková R., Kožíšek F.: Aplikace principu HACCP (analýzy a urení kritických kontrolních bod) pi výrob a
distribuci pitné vody. In: Sborník konference „Pitná voda 2004“ (Tábor, 7.6.-10.6.2004), str. 191-196. Lze rovnž
nalézt na http://www.szu.cz/chzp/voda/pdf/haccp.pdf
pípadem (který také vyvolal potebu tohoto metodického doporuení) bude pozitivní nález
bakterie Clostridium perfringens. Tento mikroorganismus – vzhledem k jeho odolným
sporám – byl mezi ukazatele jakosti pitné vody zaazen práv jako možný indikátor parazit
typu kryptosporidií, jak i pímo vyplývá z poznámky k nmu uvedené:
Clostridium perfringens: 0 KTJ/100 ml (mezní hodnota) + pozn.: „Stanovuje se u
pitných vod upravovaných pímo z povrchových vod nebo u podzemních vod ovlivnných
povrchovými vodami. Tam, kde hodnota tohoto ukazatele není dodržena, musí se
prozkoumat daný vodní zdroj a technologii úpravy, aby se zjistilo, zda lidské zdraví není
potenciáln ohroženo pítomností patogenních mikroorganism, nap. kryptosporidií.
Postup odpovdné osoby stanoví § 4 odst. 53 zákona . 258/2000 Sb., ve znní zákona .
274/2003 Sb.“ (Píloha 1 vyhlášky . 252/2004 Sb.)
Pestože Clostridium perfringens nelze považovat za dokonalý indikátor pítomnosti
kryptosporidií a giardií (nkteré studie korelaci s výskytem zmínných prvok prokázaly,
jiné nikoliv, a o jeho vhodnosti a oprávnnosti zaazení do evropské smrnice 98/83/ES se
vedou mezi odborníky dosud spory), pesto má uritou vypovídací hodnotu. I když
nepítomnost Clostridium perfringens neznamená, že by nemohly být pítomny (oo)cysty
parazit, pítomnost jeho spor svdí nap. o nedostatcích v úprav vody nebo o ovlivnní
podzemní vody vodou povrchovou.
Zákonem vyžadované kroky pi podezení na výskyt kryptosporidií a giardií v pitné vod
Pi nálezu Clostridium perfringens v pitné vod musí výrobce vody podniknout urité kroky,
aby zajistil, že distribuovaná pitná voda nemže ohrozit veejné zdraví. V již citované poznámce
k tomuto ukazateli je konkrétn uvedeno, že se musí prozkoumat daný vodní zdroj a technologie
úpravy, a obecn uvedeno, že další postup odpovdné osoby stanoví § 4, odst. 53 zákona o ochran
veejného zdraví, který zní:
„Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli ukazatele, stanoveného
provádcím právním pedpisem nebo povoleného nebo ureného podle tohoto zákona píslušným
orgánem ochrany veejného zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodlen prošetit,
zjistit jeho píinu a pijmout úinná nápravná opatení. O tchto skutenostech je povinna
neprodlen informovat píslušný orgán ochrany veejného zdraví (OOVZ). OOVZ postupuje pi
šetení píiny nedodržení hodnot ukazatel jakosti pitné vody a urení nebo zmn nápravných
opatení podle § 82 a 84.“
Pro úplnost citujeme též postup orgán ochrany veejného zdraví (OOVZ). OOVZ mohou:
„…naizovat, organizovat, ídit a popípad i provádt opatení k pedcházení vzniku a zamezení
šíení infekních onemocnní… naizovat mimoádná opatení pi epidemii a nebezpeí jejího
vzniku…“ (§ 82),
„…zakázat nebo omezit používání nejakostní pitné vody… a to do doby odstranní závady, jakož i
stanovit úel, pro který lze takovou vodu používat; mohou urit nápravná opatení v pípad
nedodržení jakosti pitné vody, teplé vody nebo vody jiné jakosti, upravené tímto zákonem, nebo
zmnit nápravná opatení, stanovená kontrolovanou osobou, a to do doby odstranní závady…“ (§
84).
Uvedený mechanismus by ml být samozejm spuštn nejen pi nálezu Clostridium
perfringens, ale obecn ve všech pípadech, kdy na základ jiných znak existuje vážné podezení,
že se v upravené pitné vod mohou vyskytovat parazité. Z citovaných ustanovení zákona na
ochranu veejného zdraví je pak zejmé, že konat by ml nejen výrobce vody, ale i orgán ochrany
veejného zdraví.
3 I když vyhláška obsahuje v poznámce tiskovou chybu, když pi postupu odpovdné osoby cituje § 3, odst. 1 namísto §
4, odst. 5, uvádíme zde správné znní, jak bude uvedeno v novele této vyhlášky, která by mla vstoupit v platnost
poátkem roku 2005.
Šetení problému a nápravná opatení
Adekvátní reakce musí zahrnovat okamžité šetení a krátkodobá opatení, která mohou
pípadn ukázat na potebu provedení opatení dlouhodobých.
Okamžité šetení
Zahrnuje jak šetení, tak (pokud je možné) i uritá nápravná opatení:
a) Odebrání nových vzork vody a to neprodlen, tj. týž den a/nebo ráno den následující (§
9 vyhl. 252/2004 Sb.): vzorek i vzorky upravené vody na klostridium (na výstupu
z úpravny, pop. též v síti pokud je ješt pedpoklad, že voda, u které byl zjištn pozitivní
nález, je stále ješt akumulována v síti) a dále vzorek upravené vody ped dezinfekcí na
další fekální indikátory (E. coli, koliformní bakterie). Laborato musí být rovnž požádána,
aby neprodlen provedla rozbor a oznámila výsledek.
b) Provení provozních záznam úpravny, které by mohly naznait píinu pozitivního nálezu
klostridií (kvalita surové vody, dávkování chemikálií (koagulantu, prostedk na pedúpravu
pH), funkce filtr, stálost tlaku v síti apod.).
c) Pokud je opakovaným rozborem nález klostridií nebo jiných fekálních indikátor ped
dezinfekcí potvrzen, následuje intenzivní vyšetení kvality vody: bhem krátké doby (1-2
dny) je nutné odebrat minimáln 20 dalších vzork vody ped desinfekcí a testovat je na
pítomnost koliformních bakterií a E. coli. Pokud se ani v jednom vzorku neprokáže
kontaminace, je možné upustit od dalšího intenzivního šetení a pípadn se zamit na
preventivní opatení. V pípad pozitivního nálezu je však nutné odebrat nejmén 20 dalších
vzork (opt v krátkém asovém úseku jednoho dne) na pítomnost koliformních bakterií a
E. coli.
d) Nápravná opatení ke zlepšení kvality vody jsou nezbytná u tchto výsledk:
v pípad prokázání E. coli ped desinfekcí
· ve tyech a více na sebe navazujících vzorcích nebo
· ve více než pti vzorcích ze série 20 vzork nebo
· když více než ve 2 následných vzorcích je více než 10 E. coli ve 100 ml;
nebo pi prokázání koliformních bakterií ped desinfekcí
· ve více než polovin z 20 následných vzork nebo
· ve více než 5 ze série 20 vzork je pekroena koncentrace 10 KTJ/100 ml nebo
· ve více než 2 z 20 vzork je pekroena koncentrace 100 KTJ/100 ml.
e) Šetení pvodu kontaminace.
Nápravná opatení (krátkodobá)
a) Doasné odstavení zdroje (i zdroj) s výrazn zhoršenou kvalitou surové vody, která
neodpovídá technologii a kapacit úpravny (pokud je to možné).
b) Doasné odstavení „závadného“ filtru.
c) Zlepšení separaní úinnosti stávající úpravy vody. Úinnost by mla být taková, aby ped
dezinfekcí byly hodnoty E.coli a koliformních bakterií prakticky nulové a poty kolonií pi
22ºC byly mén než 100 KTJ/ml.
d) Pokud není žádné z ešení (a, b) možné, ani není možné napojení na jiný zdroj/systém, a
kontaminace petrvává, doporuujeme preventivn vyhlásit vodu za nepitnou nebo vydat
doporuení o pevaování vody (nejmén 1 minutu klokotavého varu, pi kterém bublá celá
hladina v nádob). Od tohoto opatení je možné upustit jen tehdy, je-li opakovaným
rozborem na pítomnost (oo)cyst kryptosporidií a giardií potvrzeno, že není dosažena
hodnota 10 oocyst kryprosporidií/ 100 l, resp. 3 cysty giardií/ 100 l. Nálezy (oo)cyst pod
touto hodnotou však neznamenají, že by nebylo poteba provést nkterá dlouhodobá
nápravná opatení.
Nápravná opatení (dlouhodobá) – kvalita surové vody
a) Vyhledání bodových zdroj zneištní, pokus o jejich sanaci.
b) Stanovení maximálních limit zneištní (a to i krátkodobého – nárazového) surové vody ve
vztahu k separaní úinnosti úpravy.
c) Monitoring kvality surové vody, zejména pi rizikových situacích (silné dešt, tání snhu,
havárie istírny odpadních vod, aplikace hnoje na pole v okolí zdroje…) – nap. on-line
monitoring zákalu i analýza ástic nebo stanovení fekálních indikátor.
d) Provení, zda podzemní voda není ovlivována vodou povrchovou (nap. kolísání zákalu,
výskyt E.coli nebo koliformních bakterií).
Nápravná opatení (dlouhodobá) – úprava vody
a) Zavedení separaního stupn na odstraování ástic, pokud chybí (nap. u podzemních vod
pod vlivem povrchové vody). Pouhá dezinfekce nestaí zajistit nezávadnost vody.
b) Zavedení vhodné pedúpravy surové vody (behová filtrace…).
c) U povrchové vody zdokonalení úinnosti stávajících nebo zavedení nových separaních
stup (pomalá písková filtrace, membránová filtrace…) a definice jejich separaní
úinnosti ve vztahu ke kvalit surové vody. Za vyhovující úinnost nutno považovat stav,
kdy v upravené vod ped dezinfekcí jsou hodnoty E.coli a koliformních bakterií prakticky
nulové a poty kolonií pi 22ºC jsou pod hodnotu 100 KTJ/ml.
d) Zpracování havarijního plánu pro pípad, kdy hodnoty zneištní surové vody pesáhnou
kapacitu separace. Pouhé zvýšení dezinfekní dávky zde nestaí, protože voda, která je jen
díky dezinfekci zbavena své prokazatelné fekální kontaminace, nemže být pokládána za
hygienicky nezávadnou.
e) Jestliže se úprava provádí ve více krocích, je nutné zaruit, že každý krok bude v souladu
s multibariérovým systémem vždy vykazovat požadovanou výkonnost. To pedpokládá, že
separaní úinnost každého kroku úpravy je známa a také je odpovídajícím zpsobem
kontrolována.
Nápravná opatení (dlouhodobá) – vodovodní sí
Zajištní integrity rozvodného systému a stálého petlaku v distribuní síti.
Závr
Toto metodické doporuení seznamuje s rizikem výskytu parazitárních prvk rod
Cryptosporidium a Giardia v pitné vod a s faktory, které vedou k jejich výskytu v surové vod a
prniku do pitné vody. Vyhláška MZ . 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
pitnou a teplou vodu a etnost a rozsah kontroly pitné vody, požaduje po výrobcích pitné vody
šetení na pítomnost tchto prvok v pípad, že se ve vod prokáže indikátorový organismus
Clostridium perfringens, a provedení nápravných opatení. Doporuení nabízí standardní postup
šetení založený na bžn používaných a finann nenároných vyšetovacích metodách, jakož i
výet adekvátních nápravných opatení.
Pímý prkaz (oo)cyst kryptosporidií nebo giardií ve vod je sice možný, ale vzhledem
k tomu, že jde o nároné a nákladné vyšetení, které je schopné provést jen omezený okruh
laboratoí, nejde o metodu vhodnou pro systém pohotového rozhodování a pro provedení rychlého a
úinného nápravného opatení. Metodu pímého prkazu je však vhodné použít pi preventivním
hodnocení rizik systému zásobování, jakož i pro ovení úinnosti provedených opatení.
MUDr. František Kožíšek, CSc.
vedoucí NRC pro pitnou vodu
Pílohy:
1. Faktory, které mohou pispívat k výskytu kryptosporidíí a giardií v pitné vod
2. Odhad rizika kontaminace pitné vody vyrobené z podzemní vody
Metodické doporuení pipravili: MUDr. F.Kožíšek, CSc., Mgr. P.Pumann, RNDr. J.Šašek a Doc. Ing. P.Dolejš, CSc.
Autoi dkují RNDr. Josefu Datlovi (PF UK) za pomoc s pekladem hydrogeologických termín.
Metodické doporuení bylo vypracováno v rámci Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje AV R S6022006
„Riziko výskytu oocyst Cryptosporidium spp. v pitné vod“ a Výzkumného zámru (dílí výzkumný zámr III)
„Zdravotní rizika životního prostedí“
Píloha 1: Faktory, které mohou pispívat k výskytu kryptosporidíí a giardií v pitné vod4
1 Zdroj vody – povrchová voda
1.1 Pímý odbr z vodního toku
1.2 Krátká teoretická doba zdržení v nádrži
1.3 Dlouhodobá teoretická doba zdržení v nádrži, avšak s výskytem zkratových proud
1.4 Infiltrace zneištné vody do zdroje
2 Faktory vztahující se k povodí – povrchová voda
2.1 Vodárenská spolenost nemá dostaten pod kontrolou aktivity, k nimž dochází v povodí
2.2 Výpusti istíren odpadních vod umístné proti proudu nad místem odbru
2.3 Výpusti pívalových (dešových) vod umístné proti proudu nad místem odbru
2.4 Vyhnívací nádrže (septiky) umístné poblíž toku proti proudu nad místem odbru
2.5 Chov dobytka
2.6 Kolonie hnízdících pták
2.7 Používání statkových hnojiv (kejdy/hnoje)
2.8 Ukládání kejdy nebo chlévského hnoje
2.9 Jatka nebo trhy s dobytkem bez napojení na kanalizaci
2.10 Velký poet bakteriálních indikátor fekálního zneištní v surové vod
2.11 Zjištní pítomnosti oocyst kryptosporidií v surové vod
3 Management odbru povrchové vody
3.1 Kolísavá5 eka nebo jiný vodní tok
3.2 Vodní nádrž nebo jezero, v nmž dochází k nárstu as nebo k jiným skutenostem ovlivujícím úpravu
vody
3.3 Kvalita surové vody není automaticky monitorována
3.4 Odbr není možné zastavit nebo jej lze perušit jen na krátkou dobu
4 Zdroj vody – podzemní voda
4.1 Je známo nebo se lze podle uritých okolností domnívat, že do zvodn mže pronikat íní vody
4.2 Závrty, jimiž se mže dostávat povrchová vody do podzemní
4.3 Štoly nebo dlní galerie s povrchovými vrty nebo ventilaními šachtami
4.4 Zdroje v štrkových náplavách ve fluviálních štrkopískových náplavech eky
4.5 Zdroje podzemní vody s mlkou (freatickou) hladinou podzemní vody
4.6 Nechránné prameny
4.7 Vodní zdroje s mlkou, nenapjatou hladinou podzemní vody
5· Zdroj podzemní vody – faktory týkající se sbrné oblasti a další faktory
5.1 Vodárenská spolenost nemá pod kontrolou aktivity v dosahu depresního kužele studny, przkumného
vrtu i pramenní jímky
5.2 Špatná/nevyhovující technická konstrukce nebo aktuální technický stav studny /jímacího vrtu
5.3 Špatné tsnní vrtu/studny
5.4 Nedostatené zabezpeení zhlaví studny nebo przkumného vrtu vi povodové vod
5.5 Staré, špatn dokumentované stavební provedení vrtu nebo studny
5.6 Stoka/septik/jáma na splašky umístná blízko zhlaví studny, štol (galerií) i krasových závrt
5.7 Chov i pastva dobytka blízko zhlaví studny
5.8 Rozstikování a vylévání kejdy
5.9 Používání tekutých kal ke hnojení
4 Pevzato z materiálu „Guidance on assessing risk from Cryptosporidium oocyst in treated water supplies“ (Drinking
Water Inspectorate, UK, 1999)
5 „Kolísavá“ je eka nebo jiný vodní tok, jestliže u ní dochází k velmi rychlé a výrazné zmn kvality vody, zejména
pokud jde o zákal, a to bhem nkolika hodin, nap. pi bouce.
5.10 Rozvážení chlévského hnoje
5.11 Polní hnojišt nebo jímky na kejdu
5.12 Jatka i trhy s dobytkem odkanalizované jen septiky s trativody nebo pímým vsakem do horninového
prostedí
5.13 Umístní kanalizaního sbrae (hlavní stoky) ve sbrné oblasti
5.14 Prudké zmny kvality vody po dešti
5.15 Velký poet bakteriálních indikátor fekálního zneištní v surové vod
5.16 Zjištní pítomnosti oocyst kryptosporidií v surové vod
6 Úprava vody
6.1 Neúinné bariéry vi výskytu oocyst kryptosporidií
6.2 Úpravny vody nebo zaízení na individuální úpravu pracující na vyšší výkon než je dimenzovaná
kapacita
6.3 Obasné selhávání separaních stup úpravny
6.4 Výrazné výkyvy v zákalu upravené vody
6.5 Koagulace až na filtrech
6.6 Náhlé zmny prtoku vody úpravnou nebo filtry
6.7 Jednotlivé filtry bez setrvalého sledování zákalu
6.8 Filtry provozované bez zafiltrování
6.9 Prací voda z filtr není v vracena do procesu pi ustáleném prtoku
6.10 Kalová voda není v vracena do procesu pi ustáleném prtoku
6.11 Neobvyklé (resp. obskurní) procesy úpravy vody
6.12 Vyškolenost a všímavost pracovník úpravny vody
6.13 Zjištní pítomnosti oocyst kryptosporidií v upravené vod
7 Historie kryptosporidií
7.1 Pípady podezení na epidemii vyvolanou kryptosporidii v souvislosti se zásobováním vodou v minulosti
Píloha 2: Odhad rizika kontaminace pitné vody vyrobené z podzemní vody6
Skóre
Využití pozemk ve sbrné oblasti váha 4
4 Intenzívní chov dobytka nebo nezajištná polní hnojišt / nezajištné jímky na kejdu (jednoplášové,
bez ochranné vany, bez monitorovacích sond) neizolovaná depozita kejdy/hnoje nebo zjištní
extenzívní aplikace kejdy /hnoje na pozemky ho rozvážení kejdy/hnoje
3 Extenzivní (tj. ne ve velkém množství) pastva dobytka
2 Píležitostná pastva dobytka
1 Žádná hospodáská zvíata
Kanalizace nebo septiky váha 2
3 Hustá zástavba nebo známá pítomnost septik
2 Málo hustá zástavba nebo podezení na pítomnost septik
1 Pevážn venkovské osídlení bez septik
Geologie/hydrogeologie váha 3
4 Hydrogeologický kolektor s krasovou/puklinovou porozitou a nevýznamnou krycí vrstvou s nízkou
propustností,
3 Hydrogeologický kolektor s krasovou/puklinovou porozitou a s úinnou krycí vrstvou s nízkou
propustností
2 Hydrogeologický kolektor s prlinovou porozitou a nevýznamnou krycí vrstvou s nízkou
propustností
1 Hydrogeologický kolektor s prlinovou porozitou a s úinnou krycí vrstvou s nízkou propustností
Možnost rychlé komunikace mezi podzemní a povrchovou vodou váha 5
3 Rychlý prnik povrchového odtoku do podzemní vody, napíklad závrty po prudkých deštích
2 Možnost pímého prniku povrchového odtoku do podzemní vody
1 Pímý prnik povrchového odtoku do podzemní vody je nepravdpodobný
Indukovaná (tj. vyvolaná, umlá) infiltrace do podzemních vod z útvar povrchových vod (též
z povrchových zvodní) váha 4
3 Významný podíl využitelného množství podzemních vod z indukovaných zdroj povrchových vod
2 Malý podíl využitelného množství podzemních vod z indukovaných zdroj povrchových vod
1 Nejsou dkazy, že využitelné množství podzemních vod závisí na indukovaných zdrojích
povrchových vod
Odvodnní lokality váha 1
3 V okolí jímacího objektu není terén vyspádován tak, aby povrchová voda odtékala od zdroje, naopak
u jímacího objektu (studna/vrt) dochází ke shromaž ování (a vsakování) povrchové vody
2 Dobrá povrchová drenáž (odtok) v okolí jímacího objektu), nelze ale vylouit (nap. za extrémních
stav) pítok povrchové vody smrem k jímacímu objektu (studna/vrt)
1 Dobrá povrchová drenáž (odtok) v okolí jímacího objektu), terén je vyspádován tak, aby odtok
povrchové vody vždy smoval od studny/vrtu
Konstrukce jímacího vrtu nebo vrtané studny váha 3
4 Studna s radiálními sbrai (péry, drény), nebo pramen zachycený galerií (štolou)
3 Zdná nebo skružená (kopaná studna, bez radiálním sbra (pér, drén), nebo pramen zachycený
jen pramenní jímkou (bez galerie-štoly)
2 Jímací vrt/vrtaná studna se známou nebo pedpokládanou z odborného hlediska konstrukcí
nevyhovující z hlediska kvalitního jímání podzemních vod
1 Jímací vrt/vrtaná studna se známou nebo pedpokládanou technickou konstrukcí, která z odborného
hlediska vyhovuje požadavkm na kvalitní jímání podzemních vod
6 Dotazník a hodnocení jsou pevzaty z lánku R.A.Boaka a M.J.Packmana „A methodology for the assessment of risk
of Cryptosporidium contamination of groundwater“ z asopisu Quarterly Journal of Engineering Geology and
Hydrogeology, 34, 187-194, 2001.
Úprava studny/vrtu váha 3
4 Zhlaví studny je na povrchu nebo v šachtici na terénu nebo pod úrovní terénu a s možností zatopení
pi povodni
3 Zhlaví studny je v šachtici, která je ale utsnná a suchá a vyvedená nad úrove 100-leté vody
2 Zhlaví studny je uvnit budovy, ale nedokonale utsnné, v úrovni podlahy v pízemí nebo suterénu)
1 Zhlaví studny je kompletn utsnno, zákryt nad úrovní podlahy v pízemí, uvnit budovy
zabezpeené proti povodni
Kvalita vody váha 3
3 Silné známky bakteriální kontaminace nebo kolísání hodnoty zákalu
2 Urité známky bakteriální kontaminace nebo kolísání hodnoty zákalu
1 Bez známek bakteriální kontaminace nebo kolísání hodnoty zákalu
Úprava vody váha 2
4 Žádná úprava (krom dezinfekce)
3 Úprava pomocí granulovaného aktivního uhlí
2 Filtrace (napíklad tlaková filtrace nebo rychlá gravitaní filtrace)
1 Mikrofiltrace (1 mikron)
Zpsob hodnocení:
Každému faktoru je piazena škála situací od nejrizikovjší po nejmén rizikovou s píslušným
bodovým skóre (4 až 1, resp. 3 až 1) – viz ísla v levém sloupci. Každému faktoru je navíc piazena uritá
váha (od 1 do 4) – viz sloupec vpravo.
Výpoet se provede následovn: skóre vybrané situace se násobí váhou píslušného faktoru a takto
získané hodnoty za všechny faktory se nakonec setou, ímž dostaneme tzv. celkové vážené skóre. Celkové
vážené skóre se poté normalizuje (pevede do procentuální podoby) tak, aby minimální výsledné skóre bylo
0 a maximum 100. Maximální a minimální možné celkové vážené skóre je 105, resp. 30, což dává rozptí 75
(bod). Výpoet se provede tak, že od celkového váženého skóre se odete 30, výsledek se pak dlí 75 a
získané íslo se nádobí 100, ímž získáme procentuáln vyjádené normalizované skóre.
Hodnocení:
· 60 a více bod: vysoké riziko
· 40 až 59 bod: stední riziko
· 39 a mén bod: nízké riziko.
Jedná se samozejm o orientaní hodnocení, které mže nicmén sloužit jako užitená pomcka pro
úvodní screening a odhad priorit a po kterém by – v pípad poteby – následovalo podrobnjší šetení.
Zpět