MOJE ZKUŠENOSTI S LÉČENÍM PARAZITÁRNÍ INFEKCE ŠKOLNÍ MEDICÍNOU

19.10.2015 09:14

 SARCOCYSTÓZA

Lidská svalová sarkocystóza ve vztahu k nespecifickému revmatizmu a revmatoidní artritidě

Salma M. Abdul-Rahman                                                                                                

Sonia Mohammad Rasad                                                                                  

Moustafa A. Doma

Katedra parazitologie, revmatologie a rehabilitace, fakulta medicíny, Univerzita Assiut Al-Azhar.

Výňatek:                                                                                                                     

Lidská svalová sarkocystóza je parazitní onemocnění, získané spolknutím sporocyst prvoka Sarcocystis species. Tato studie byla provedena na 22 pacientech s nespecifickou revmatickou artritidou/NRA/, na 21 pacientech s revmatickou artritidou/RA/ a na 10 zjevně zdravých pacientech pro kontrolu. Sérum pacientů i dobrovolníků z kontrolní skupiny bylo testováno na přítomnost protilátek proti Sarcocystis technikou Western-Blott. 14 pacientů ze skupiny pacientů s NRA bylo pozitivních, což je 63,7%. Ze druhé skupiny/RA/ bylo pozitivních pět pacientů, což je 23,8%.  Z kontrolní skupiny neměl protilátky nikdo. V prvních dvou skupinách byla navíc ve většině vzorků séra nalezena eozinofilie v rozsahu 7-20. Statisticky rozdíly mezi oběma skupinami – pacienty a zdravými – byly signifikantní. Závěr: infekce sarkocystózou může být důležitou příčinou nespecifické revmatické artritidy spojené se zánětem okostice.   

Projevy nespecifické revmatické artritidy, které se objevují v nediagnostikovaných případech, jsou běžné. Některé jsou spojeny s parazitickou infekcí.  Sarkocystóza může být příčinou projevů svalových bolestí z neznámých příčin, srdečních potíží, stížností na bezdůvodné bolesti kloubů, svalů a zánětů šlach.  Sarkocystóza je parazitické onemocnění, které je jen zřídka spojováno se svaly nebo šlachami a klouby. Infekce sarkocystózou má dvě rozdílné formy. Jedna se do nás dostane s jídlem, druhá s vodou. První forma se do nás dostane kontaminovanou vodou, nebo spolknutím sporocyst s potravou, kterou znečistili masožravci. Následuje průnik sporozoitů střevní stěnou. Ty se dále množí v cévní výstelce, a následný rozesev v krevním řečišti vede k napadení srdečního svalu a kosterních svalů. Jejich cysty se dále rozpadají, což je doprovázeno vaskulitidou, zánětem okostice, zánětem svalů, a fibrózou.                                                                                         

 Druhá forma Sarcocystis u člověka se objevuje po spolknutí tepelně nedostatečně upraveného masa. Trofozoity se páří a množí v našem střevním traktu. Infekční oocysty odcházejí ven stolicí. U této formy infekce nenásleduje napadení tkání.                                                                                              

Sarcocystis je celosvětově rozšířený parazit.  Nejvíce případů sarkocystózy se objevuje v Jižní Asii. Prevalence onemocnění je 21% ze sta případů. Séroprevalence například v Malaisii je 19,8%.                                                          

Ve Spojených Státech bylo popsáno více než 60 případů sarkocystózy, které souvisely s napadením svalů. 7 z 15 vojáků, kteří se vrátili z bojů v Malaisii, kde bojovali ve  venkovských oblastech, mělo sarkocystis v kosterních svalech, /biopsie/, zatímco 6 dalších bylo séropozitivních.                                               

 V Egyptě byla seropozitivita svalové sarkocystózy zjištěna u 13-15% klinicky podezřelých případů u pacientů s revmatickou artritidou, a u pacientů s chronickým zánětem okostice to již bylo 21,7-30% případů.  /rok 1990, 1996, 2000, Azab, Habeeb/.                                                                              

Klinické příznaky:                                                                                                                          

Myozitická forma Sarcocystózy zahrnuje bolestivé otoky svalů, doprovázené eretémem/ zarudnutí/, úbytek svalů, generalizované slábnutí svalů, horečku, bronchospasmus, záněty šlach, burz a okostice, problémy se srdcem, /myokarditida/,bolesti na hrudi, ztížené dýchaní.

Cíl práce:                                                                                                                                

 práce studuje vztah mezi                                                                                                                     

- nespecifickou revmatickou artritidou se zánětem šlach, svalů a burz                            

- revmatickou artritidou                                                                                                                                      

 a tkáňovou infekcí Sarcocystis

Tato práce byla provedena na 43 pacientech oddělení Revmatologie a Rehabilitace z fakultní Assiut Hospital. 

22 lidí mělo nespecifickou revmatickou artritidu, průměrný věk 21 let.                                    

21 lidí mělo revmatickou artritidu                                                                                           

10 lidí v kontrolní skupině bylo zdravých, jak klinicky, tak sérologicky negativních

Byl zjišťován krevní obraz, revmatoidní faktor, protilátky proti Sarcocystis, kreatin, kyselina močová, eozinofilie.

Závěr:                                                                                                                                 

V první skupině nespecifických revmatických artritid bylo nalezeno 46% seropozitivních. Ve druhé skupině revmatických artritid bylo nalezeno 24% seropozitivních. Bereme-li v úvahu obě skupiny, seropozitivních bylo 64%.

Vysoký podíl infekce u těchto nemocných ukazuje, že Sarkocystóza je mnohem rozšířenější než se předpokládalo a jako jedna z možných příčin NRA a RA byla přehlížena. Může také být příčinou nevysvětlitelných eozinofilií. Pacienty s NRA a RA doporučujeme vždy testovat na eosinofilii a Western Blotting.

                                                                                 Abdul- Rahman at al.

 

  

                                         ANNA TOTKOVÁ

                             LEKÁRSKA PARAZITOLÓGIA

 

Řád: Sarcocystis                                                                                                             

Rod: Sarcocystis hominis, bovihominis, suihominis

Onemocnění: sarkocystóza

Mezihostiteli Sarcocystis hominis je hovězí dobytek nebo prase domácí. V hovězím dobytku se vyvíjejí nepohlavní stádia, včetně svalových cystických útvarů. Člověk je definitivním hostitelem a 7-9 dní po nákaze vylučuje vysporulované oocysty velikosti 13-17 x 8-11 mikrometrů. Pro hovězí dobytek je patogenita sarkocystózy minimální. U prasat se našly cystické útvary nejen v kosterní svalovině a v srdci, ale i v mozku. Sarkocysty /Miescherovy váčky/ tu tvoří velké, pouhým okem viditelné bělavé váčky. Nejsou popsány žádné klinické příznaky.

Sporocysty vylučované stolicí člověka jsou patogenní pro prase domácí a naopak sarkocysty v mase domácího vepře a hovězího dobytka jsou zase infekční pro člověka. Po 9 dnech od nákazy člověk vylučuje sporocysty, které měří 12-14 x 10-11 mikrometrů.

Nepohlavní vývojový cyklus parazita, schizogonie, začíná v mezihostiteli- hovězí dobytek a prase domácí. Dobytek se nakazí orálně potravou kontaminovanou vysporulovanými oocystami. Ve střevě mezihostitele se po natrávení oocyst uvolňují sporozoity, které pronikají přes střevní sliznici a krví se dostávají do všech vnitřních orgánů mezihostitele. Opakovaná schizogonie probíhá nejdřív v endotelu krevních cest a později v endotelových buňkách jater, ledvin, plic, a v jiných orgánech. Vznikají tak dvě generace schizontů. V mateřské buňce se vytvářejí  merozoity, které se uvolňují. Po přechodu merozoitů do svalových vláken vznikají okolo merozoitů tenkostěnné cysty kulovitého tvaru. V nich pokračuje další množení bradyzoitů, které mají rohlíčkovitý tvar a velikost 8-15 x 2-4 mikrometry. Vyplňují celou svalovou cystu.                                                                                                                           Definitivní hostitelé-člověk- se nakazí konzumací syrového nebo tepelně málo upraveného masa obsahujícího cysty s bradyzoity. Po natrávení ve střevě se bradyzoiti uvolní. Pohlavní rozmnožování, gamagonie, probíhá ve sliznici tenkého střeva. Mikrogamety a makrogamety se tvoří ve vakuolách hostitelských buněk. Po kopulaci vzniká zygota a oocysta. Oocysty sporulují ve střevě hostitele, přičemž tenký obal oocysty mizí. Tak se ve fekáliích člověka najdou jen sporocysty se čtyřmi sporozoity, které jsou infekční pro mezihostitele. Sporocysty jsou velmi odolné a v přírodě přežívají až jeden rok. Odolávají opakovaného zrazení i rozmrazení. Při teplotě 60 stupňů Celsia odumírají až za 5 minut. Při teplotě 90 a 100 stupňů Celsia var nutný nejméně minutu. Běžně používané desinfekční prostředky je neničí / Tedy ani chlór!/

Patologie a klinické projevy:                                                                                                        

Příznakem střevní formy jsou průjmy, bolesti hlavy, zvracení, zvýšená střevní peristaltika. U imunodeficitních pacientů je klinika mnohem výraznější.

Prevence: Nejíst tepelně neupravené maso.

Komentář HB: Můžeme považovat za pravděpodobné, že odolné sporocysty se dostanou po spláchnutí deštěm do přírodních vodních toků a nádrží a dále do spodních vod. /Hnojení kejdou/. Zahraniční parazitologové počítají se dvěma formami sarkocystózy, jedna přenosná kontaminovaným masem, ale druhá přenosná infikovanou vodou. A s touto formou chlorrezistentní parazitózy se setkáváme často při vyšetřování kvality pitné vody našich klientů. Klinika, kterou zveřejňují naši jižní sousedé, je daleko rozsáhlejší a rozmanitější, než se dozvídáme z našich učebnic, a mohu potvrdit z praxe, že se skutečně setkávám s touto infekcí nejen ve střevech, ale i ve svalech, kloubech, šlachách a burzách u svých klientů. Dva z nich například trpí nevysvětlitelným slábnutím svalů, ač cvičí a normálně jedí, a oba bydlí v domku s vlastní studnou. V jejich svalech a i v jejich vodě jsem Sarcocystis nalezla. Vodu a chlorrezistentní prvoky je dobré kontrolovat tedy také u všech diagnóz RS, ALS, RA, myopatií a myozitid. První, střevní formu, zase budeme hledat u pacientů s UC, Crohnem, diabetem, celiakií, polypy ve střevě. 

                                                                                                      

Brno 11.7.2015 

   

Zpět