NON-HODGKIN ALTERNATIVNĚ

05.06.2016 07:45

Dobrý den paní Hanko,
 
dostala jsem souhlas pacientky se zveřejněním na portálu www.medicelo.cz.


Pacientce 68 let byl po rychlém hubnutí (měla nadváhu) a bolestech žaludku na konci srpna 2015 diagnostikován non-hodgkinův lymfom. Z lékařského hlediska obtížně léčitelný, jelikož již prorůstal ven z žaludku, neoperovatelný, s rizikem vysokých dávek chemoterapie, kterou pacientka dle slov lékařů, nemusí přežít (jednak se do roka vrací, život se prodlouží o 2 roky, pacient podléhá vyčerpání a chemoterapie může při tak vysokých dávkách roztrhout žaludek a následovaný okamžitou smrtí). Ve střevech a na ledvinách byly nalezeny cysty a zánět v kolonu (občasná krev v u ní běžně řídké stolici, která byla několikrát denně).
Vzhledem k bolestem a stavu žaludku pacientky jsem nemohla nasazovat "běžně dostupné protokoly" a ani jsem ji neměřila. Z podrobných lékařských zpráv mi bylo jasno. Zvolila jsem úplně jinou cestu, se kterou ona souhlasila. Jakožto věřící žena, byla smířená s jakýmkoliv výsledkem a přeci měla naději, a to bylo dobře.
 
Na počátku září 2015 byly vysazen lék od obvodní lékařky "na trávení". Ve skutečnosti šlo o lék na peristaltiku střev, která měla normálně fungovat. Tento lék měl tak silné vedlejší účinky, že jí stav zhoršoval. Nebyla schopna řádně jíst a pít a často i po obyčejné sklenici vody zvracela nebo ji "natahovalo", vypít 1dcl bylo pro ni namáhavé. Nasadila jsem změnu jídelníčku i vzhledem k možnému konzumování stravy. Dcery ji začaly odšťavovat, mixovat zeleninové šťávy a jídla a dělat kašičky (na vodě např. ovesnou kaši na posílení). Má "zakázaný" cukr, maso (zahnívání ve střevech) a smažené. Na zlepšení tráven í začala brát před jídlem Betain HCL.

 

3x denně do tobolky ji dcera kapala a stále kape směs terapeutických vysoce čistých olejů: kadidlo ("přírodní chemoterapie" a všehoj), levandule, tymián, citrón a citonová tráva. Dávky kadidla postupně zvyšovala. Kadidlo působí při vyšších dávkách projímavě, takže se muselo stoupat opatrně po týdnech nahoru až na 3x8 kapek denně. Na tomto vrcholu měla "vykapat a zkonzumovat" 10 lahviček. Touto směsí ji dcera i potírala okolí žaludku před spaním. Pila střídavě pelyněk roční a puškvorec. Po5 týdnech přestal bolet žaludek. Paní začala více jíst a pít a být optimistická. Upravila se stolice z řídkého stavu a nebyla tak častá, jako kdysi 8-10x denně. Vrchol kapání měl nastat za 3 týdny, tudíž i čištění střev s sebou neslo - 2kg váhy dolů. Rodinu jsem utěšovala, že i kdyby klesla na váhu 60kg, není se čeho bát. Toto s sebou nese detoxikace. Rodinu jsem podpořila i v jejich snaze a prostudování, zajistit mamince 2x týdně 48g (měsíc brala i 60g)  vit. C v infuzi. Po "céčkových bombách" paní dostávala více vitality do těla. Řekla jsem ji, že se musí začít hýbat a ne jen ležet v posteli. Jak říká staré čínské přísloví: "Co se nehýbe, je mrtvé". Tak paní začala pomalu chodit na procházky, a postupně sílila. Dále dostala úkol si dělat skotské střiky. Co měsíc chodila s dcerou na kontrolu na hematoonkologii. Dokoce ji měl léčit i MUDr. Trněný z Prahy (léčí se stejnou diagnózou K.Gotta), kapacita v oboru, ale s riziky výše uvedenými. Manžel a syn podporovali, narozdíl od zbytku rodiny, kurativní léčbu.

Paní odmítla i PET/CT celého těla, kdy radiační záření v hodnotě 15 mSv by ji značně oslabilo a tělo by se muselo vyrovnávat s další zátěží.  Pro představu: v ČR je stanovena roční přírodní radioaktivita 3 mSv, RTG plic má radiaci 0,02 mSv čili při jednom PET/CT je roční dávka překročena 5krát!!! A ve srovnání s RTG plic dokonce 150krát. Lékařům by měly stačit onkomarkery z krve a ne neustále honit lidi po RTG, CT a "ozařovat" je. Jedno radiační vyšetření stačí až nad hlavu. V listopadu 2015 jsem začala zaznamenávat změnu i v zápachu z úst. "Hnilobný" pach byl o polovinu slabší. Rodinu jsem povzbuzovala, že až dojde "ke zlomu", začne nabírat na  váz e. K mému překvapení tento stav začal záhy, a to v prosinci 2015, kdy paní nabrala 2kg. Stolice se při vysokých dávkách kadidla normalizovala a v krvi byly zaznamenány první vlaštovky: lehce vzrostl hemoglobin Hg z 89 g/l na 91 g/l a krevní destičky také. Při prosincové kontrole pan primář nevěřil svým očím. Paní se v noci potí. Vím, že za tím stojí malárie, ale při stavu žaludku doplňujeme mazání eukalyptem. Dále přidávám 2 kapky oregána místo tymiánu, hřebíček (co 14 dní vysadit) a santalové dřevo. V lednu a únoru 2016 se hodnoty Hg zvedly na 109 g/l a 112 g/l. Paní se přestává potit a nabírá o 2 kg více a zápach z úst zmizel. L&eacu te;kař ji nabízí chemo, protože už je v lepším stavu a mohla by to zvládnout. Paní odmítá, podepisuje negat. reverz s tím, že tedy podstoupí nové "gastro". Na gastru byl údajně "značne afektovaný" lékař a donutil plačící pacientku souhlasit s odběrem vzorku. Před tímto úkonem jsem obě ženy varovala, aby se zbytečně nikde nezasahovalo a krví se nic nešířilo dál do těla. Nicméně dcera a její maminka byly chováním tak zaskočené, že pod tlakem souhlasily. Z gastra dle popisu nedochází k nekrozám, pouze dole v místě "nádoru" je změť žilek, hlenu a trochy krve. Dle slov dcery byl žaludek a jícen pěkně růžový a nikde "nic jiného škaredého" neviděla. Při rozboru vzorku nádoru v laboratoři ne dokázali identifikovat, o co se jedná !!!! Díky Bohu, se nic zákrokem nerozšířilo. Onkomarkery "v normě" (řekla bych že žádné, protože klesají pod normu), čili krev vykazuje regresi.

 

K dnešnímu dni klientka běhá po venku "jako drak", dobře jí, spí, je optimistická, má růžové tvářičky (byla až zelená) a jezdí za sestrou, která je měsíce po několikátem chemo a radio. Manžel i syn mají dnes radost z toho, že se manželka a maminka uzdravuje i jinou metodou. Váha se pohybuje v rozmezí 66-67kg, čili nabrala 6-7kg a váhu si drží (paní nechce přibírat vzhledem k výšce a věku), Hg vzrostl na 119 g/l (norma u ženy je 120 g/l). Počet kapek ve směsi se již pomalu snižuje, týdny před poslední kontrolou si rodina sehnala antimalarika. Trombocyty rostou, ale pomalu. Dr. řekl, že "něco" bude v kostní dřeni. To něco, je malárie, která postupně plave na povrch v místě krvetvorby. Pan prim&aac ute;ř nevěřícně kroutí hlavou a říká, že o ní snad napíše článek. Chodí na kontrolu už co 6 týdnů a k překvapení lékařského konzilia (které se kvůli ní sešlo), chce jet někam na dovolenou.  Na léto plánujeme "řádnou kůru", abychom dočistili to, "co zbývá". Věřím, že už žaludek bude ve výborné kondici, aby to zvládl.

 

Vysoce agresivní tumor, díky kterému by bez jakéhokoliv zásahu tady paní žena už pravděpodopně nebyla, je na ústupu a máme z toho všichni velkou radost.

 

Co k tomuto příběhu, věřím, že se šťastným koncem, na závěr dodat? Vybrala jsem si krásné motto, které nás všechny může inspirovat a povzbudit v další práci.

 

„Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle Zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“ (William Shakespeare)

 

 

Přeji krásné jarní a letní dny

 

Markéta M.

Zpět