„Loni jsme vyšetřili více než tři tisíce dospělých a zjistili, že lidí s prodělanou žloutenkou typu C je v populaci osmkrát více, než nám ukazovala data z roku 2001, kdy se naposledy dělal národní serologický přehled,“ informoval.

V přepočtu na celou populaci je lidí s tímto onemocněním v Česku 140 tisíc. Zhruba 80 tisíc z nich tvoří lidé, kteří s touto infekcí žijí, aniž by si to uvědomovali.

Nejčastější důvod transplantace jater

Tato žloutenka je přitom vůbec nejzávažnější. Není možné se proti ní očkovat, její konečná fáze je nejčastějším důvodem transplantace jater.

Počínající onemocnění lze podle profesora rozpoznat, pokud se člověk cítí velice unaven, trpí poruchou spánku nebo přechodnou ztrátou chuti k jídlu. Příznakem může být i napětí v pravém podžebří, trávicí obtíže, svědění kůže či její žluté zabarvení. Pacienti se mohou na žloutenku typu C nechat laboratorně testovat u svého praktického lékaře.

Rizikové i tetování

Velké množství nakažených profesor Chlíbek odůvodňuje tím, že přenos nemoci je možný krví, vzácně během porodu z nakažené matky na dítě. S vysokým rizikem přenosu se potýkají narkomani, rizikové jsou i tetování či piercing, pokud byly provedeny nesterilními jehlami.

„Zvláštní skupinu tvoří lidé, kteří obdrželi krevní transfuzi před rokem 1992, kdy ještě nebyl znám virus hepatitidy C, a krevní produkty proto nebyly testovány,“ dodal.

Neléčená žloutenka typu C může mít pro pacienta vážné až osudové následky. Výjimkou není cirhóza nebo rakovina jater. Pokud se ale nemoc zachytí včas, je léčitelná. Naději dává nová metoda léčby, spočívající v nových medikamentech.