Podle řeckého centra pro kontrolu a prevenci nemocí z 61 případů "dovozu" nemoci do země jich je 50 přičteno na vrub přistěhovalcům, z toho 43 z indického subkontinentu a sedmi z Afriky. Dalších 11 nakažených jsou řečtí občané, kteří si nemoc přivezli ze svých cest v tropických oblastech.

Řecké úřady ubezpečují obyvatele, že šíření nemoci je omezené a vzhledem k zeměpisné poloze země není až tak překvapivé. Přítomnost nákazy nicméně vedla k uvalení zákazu provádění odběrů krve od dárců ve 12 okresech na poloostrově Peloponés a také ve druhém největším městě, severořecké Soluni. Tímto způsobem šíření epidemie naopak hrozí.

Zabiják hlavně v chudých oblastech  

Malárie není smrtelná, pokud se včas léčí. To se děje v Evropě, nikoli ale v chudých tropických pásmech, kde ročně na nemoc umírají statisíce lidí.

Nemoc přenášejí samičky komára rodu Anopheles. Parazité se množí v červených krvinkách, jež prasknou, což parazitům umožní dostat se do krevního řečiště. K příznakům patří horečka, zimnice, pocení, bolesti kloubů a hlavy, zvracení a křeče.

Na chorobu se aplikují takzvaná antimalarika, která zmírňují příznaky nemoci a zabraňují komplikacím, například neurologickým poškozením. Nejstarším z antimalarik je přírodní chinin, alkaloid z kůry chinovníku.